Zvýšení rodičovského příspěvku a rychlost čerpání RP

Dobrý den, otěhotněla jsem při studiu vysoké školy, tudíž jsem nebyla nikde zaměstnaná. Nepobírala jsem mateřskou a rodičovský příspěvek mi byl stanoven na dobu 4 let z toho 10 měsíců 7600,- a potom zkrácen na 3800,-. Otec dítěte je sice zaměstnán, ale bohužel ne rok zpětně od data narození dítěte což nám bylo řečeno jako podmínka pro zkrácení doby čerpání. Jakou mám tedy možnost na zvýšení příspěvku a zkrácení doby jeho čerpání? Děkuji

Dotaz poslal/a: Radka Poláčková, 03.09.2014 06:24
Bc. Jan Bárta
Bc. Jan Bárta 03.09.2014 07:18 napsal/a:

Dobrý den Radko,

Stručná a rychlá odpověď na váš dotaz, jak zvýšit aktuálně přiznaný rodičovský příspěvek, je ta, že bohužel nemáte žádnou možnost jak dosáhnout navýšení.

Výše rodičovského příspěvku je stanovena pro všechny stejně – jedná se o částku 220 000 Kč a příspěvek je možné pobírat maximálně do věku 4 roků dítěte. Tomu odpovídá i varianta RP, která vám byla přiznána – tedy prvních 9 měsíců se vyplácí částka 7600 Kč (resp. do konce 9 měsíce věku dítěte) a následně 3800 Kč do 4 let věku dítěte. Takto je to upraveno v Zákonu o státní sociální podpoře, zákon č. 114/1992 Sb., § 30, odstavec 5:

(5) Nelze-li stanovit žádnému z rodičů v rodině k datu narození nejmladšího dítěte v rodině denní vyměřovací základ podle odstavců 3 a 4, náleží rodičovský příspěvek ve výši 7600 Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku nejmladšího dítěte a od desátého měsíce věku ve výši 3800 Kč měsíčně do 4 let věku dítěte.

Abyste mohl pobírat jinou variantu rodičovského příspěvku – například variantu 7600 Kč, nebo případně i jinou, je nutné, aby k datu narození dítěte, bylo možné alespoň jednomu z rodičů stanovit vyměřovací základ (stanovené vyměřovacího základu je stejné jako pro mateřskou, resp., pro nemocenské dávky).

Uvádíte, že jste byla studentka a nikde nepracovala. V tom případě jste nebyla účastníkem nemocenského pojištění a není tak u vás možné stanovit vyměřovací základ, od kterého by e odvíjela případná změna výše / délky pobírání RP. Toto již nemáte možnost nijak zpětně ovlivnit. Rozhodující je stav, který byl k datu narození dítěte.

O změnu výše rodičovského příspěvku může případně žádat i druhý rodič dítěte – pokud je k datu narození dítěte zaměstnán (v tom případě za něj zaměstnavatel odvádí nemocenské pojištění a je možné stanovit vyměřovací základ), nebo pokud podniká jako OSVČ a současně si platí nemocenské pojištění.

V takovém případe by bylo možné provést volbu výše a délky čerpání rodičovského příspěvku podle odstavce 3 nebo 4, § 30, zákon č. 114/1992 Sb.:

(3) Rodič může volit výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7600 Kč až do částky 11500 Kč měsíčně, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození dítěte uvedený vyměřovací základ podle věty první, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho vyměřovacího základu, který je vyšší.

(4) Rodič může volit výši rodičovského příspěvku až do částky 7600 Kč měsíčně, jestliže

a) lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce nepřevyšující 7600 Kč,

b) ke dni narození nejmladšího dítěte, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, nelze stanovit denní vyměřovací základ jen proto, že v průběhu pobírání rodičovského příspěvku poskytovaného z důvodu péče o dříve narozené dítě v rodině uplynula podpůrčí doba pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině vzniká bezprostředně po nároku na rodičovský příspěvek náležející na starší dítě; odstavec 3 věta druhá platí i zde.

Pokud ale otec dítěte v době jeho narození nebyl zaměstnán, nebo si jako podnikající fyzická osoba nehradil dobrovolné nemocenské pojištění a není tak možné určit vyměřovací základ, pak opět již není možnost něco zpětně změnit.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , ,

 

Další dotazy ze sekce Mateřská a rodičovská:

Rodičovský příspěvek a neschopenka (rizikové těhotenství)

-

Dobrý den, Můj dotaz zní, zda je možné pobírat rodičovský příspěvek (na první dítě) a zároveň být na neschopence s rizikovým těhotenstvím? Rodičovská dovolená skončí 6/6/2024. Předem děkuji za odpověď.

Zobrazit odpověď

Výživné na těhotnou studentku VŠ (s otcem dítěte nežije)

-

Dobrý den, chtěla bych vědět jak je to v případě vyživovací povinnosti vůči těhotné studentce. Dcera čeká miminko je ve 4 ročníku na VŠ, s otcem dítěte nežije. Dokud bude potřebovat, bude bydlet u nás. Má otec dítěte vyživovací povinnost k naší dceři nebo je vyživovací povinnost na nás, rodičích?

Zobrazit odpověď

Druhé těhotenství – mám na něco nárok?

-

Dobrý den, mám dítě (3 roky) v září 2024 by mělo nastoupit do MŠ, rodičovský příspěvek pobírám do října 2024. Můj dotaz zní… plánujeme druhé dítě, ale před prvním porodem jsem měla práci na dobu určitou (rok). Na mateřskou jsem nastoupila v únoru 2021 a tentýž měsíc mi skončila smlouva u zaměstnavatele, takže je mi […]

Zobrazit odpověď

Výpočet mateřské – neschopenka nebo neplacené volno?

-

Dobrý den, Zajímalo by mě co je lepší a jaký to má vliv na druhou mateřskou. První dítě narozené 6/2021, rodičovská dovolená do 6/2024 a rodičovský příspěvek až do 12/2024. Druhé dítě termín porodu 11/2024. Co je lepší jít na neschopenku od 6/2024 – 10/2024 nebo si vzít na tu dobu neplacené volno? A má […]

Zobrazit odpověď