Dotaz na příspěvek na živobytí při hlášení trvalého bydliště

Dobrý den,

Mezi obecné podmínky nároku na dávky pomoci ve hmotné nouze – a zde tedy konkrétně příspěvek na živobytí – patří to, že žadatel (popř. společně posuzované osoby) nedosahuje příjmu, který se nazývá „částka na živobytí“.

Částka na živobytí vychází z toho, jaké je životní (resp. existenční) minimum.  Není to ale to samé, jako životní minimum. U dávek hmotné nouze se posuzuje celková majetková a sociální situace. Posuzuje se mimo jiné i to, zda žadatel usiluje o zvýšení svého příjmu. Například už jen to, že budete sice nezaměstnaný, bez nároku na podporu v nezaměstnanosti, ale budete si aktivně snažit najít novou práci (a tím i nový zdroj příjmu) se bude posuzovat jinak, než když budete jen dlouhodobě nezaměstnaný bez snahy o nalezení nového zaměstnání.

Posuzování nároku na dávky pomoci ve hmotné nouzi je poměrně složitá, komplexní záležitost a nedá se jednoduše pospat, kdy nárok vzniká a kdy ne. U příjmů (pokud nějaké máte)se například hodnotí i to, z jakého zdroje příjem pochází. Pokud byste měl nějaký příjem (byť velmi nízký) z výdělečné činnosti (brigáda, zaměstnání ap.), při posuzování nároku na dávku se započítán jen určitá část – 70% do částky na živobytí. Z podpory se započítá 80%, a z jiných příjmů pak 100%. Laicky řečeno, když pracujete, byť s nízkým příjmem, můžete mít přesto nárok na dávky pomoci ve hmotné nouzi, než když nepracujete. Viz například zákon o pomoci ve hmotné nouzi, zákon číslo 111/2006 Sb., paragraf 11:

§ 11

Zvýšení příjmu vlastním přičiněním

(1) Při posuzování nároku na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení se zjišťuje, s výjimkami uvedenými v odstavcích 4 a 5, zda mají osoba a společně s ní posuzované osoby možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním.

(2) Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu

a) řádným uplatněním nároků a pohledávek,

b) prodejem nebo jiným využitím majetku,

c) vlastní prací.

Co se týká vztahu dávek pomoci ve hmotné nouzi, a toho kde máte trvalé bydliště, tak to není až tak rozhodující. Místo trvalého bydliště rozhoduje o tom, kde byste měl o dávku žádat (žádá se zpravidla na Úřadu práce v místě trvalého bydliště).

K vyřízení potřebujete především zajít na příslušný Úřad práce a podat zde žádost viz online formulář: https://formulare.mpsv.cz/oknouze/cs/form/PnZ170701501.jsp. Kromě samotné žádosti se dokládají osobní doklady (všech osob uvedených v žádosti), dále pak doklad o výši měsíčních příjmů, prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech. V některých případech pak i potvrzení o zdravotním stavu, případně potvrzení o nutnosti dietního stravování nebo třeba také, když máte stanovenu vyživovací povinnosti, tak se dokládá prohlášení o stanovené vyživovací povinnosti a jejím plnění.

Nejjednodušší je asi zajít přímo na ÚP, kde vám případně poradí a řeknou, jaké konkrétní dokumenty máte přímo vy dokládat.

Pokud má ale více osob stejné trvalé bydliště, pak to neznamená, že budou automaticky posuzovány s vámi, jako společně posuzované osoby. Je celá řada případů, kdy mají lidé trvalé bydliště například na Městském úřadu, a přesto mají nárok na tyto dávky.

Trvalé bydliště se posuzuje převážně u nároku na sociální dávku příspěvek na bydlení. U ostatních sociálních dávek je rozhodující spíše to, kde skutečně bydlíte (tedy to kde máte faktické bydliště – byt, pronájem, podnájem, ubytovna apod.)

Obecně jsou společně posuzované osoby definovány v paragrafu 8, zákon o pomoci ve hmotné nouzi, zákon číslo 111/2006 Sb.:

(1) Orgán pomoci v hmotné nouzi může z okruhu společně posuzovaných osob vyloučit osobu, u které žadatel o dávku prokáže,

a) že společně s ní neužívá byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení, nebo

b) že ačkoliv společně s ní užívá byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení, nepodílí se s touto osobou na úhradě nákladů společných potřeb, je-li jinou osobou podle zákona o životním a existenčním minimu.

(2) Orgán pomoci v hmotné nouzi určí v případě, že osobu lze posuzovat v rámci dvou či více okruhů společně posuzovaných osob13), do kterého okruhu osoba patří, a to podle skutečného soužití osob.

(3) Pokud užívají byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení se žadatelem o dávku nebo příjemcem dávky další osoby, určí se výše odůvodněných nákladů na bydlení podílem všech osob užívajících tentýž byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení, jako kdyby byly tyto osoby společně posuzované, a to bez ohledu na to, jestli tyto osoby o dávku žádají.

(4) Pokud byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení užívají osoby, které nejsou se žadatelem o dávku, popřípadě s příjemcem dávky, společně posuzovány, a žadatel o dávku, popřípadě příjemce dávky, proto nemůže doložit výši skutečných nákladů na bydlení pro celý byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení, určí se výše odůvodněných nákladů na bydlení postupem uvedeným v odstavci 3 z částky nákladů na bydlení obvyklých v rozhodném období pro obdobný byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení v dané obci.

(5) Jestliže nebude možné určit výši odůvodněných nákladů na bydlení výpočtem podle odstavce 4, protože se obdobný byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení v dané obci nenachází, určí se výše odůvodněných nákladů na bydlení pro byt postupem uvedeným v odstavci 3 podle normativních nákladů na bydlení podle § 26 zákona o státní sociální podpoře, a pro jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení postupem uvedeným v odstavci 3 podle odůvodněných nákladů na bydlení podle § 34 písm. d).

(6) Jestliže bude skutečná výše nákladů na bydlení nižší než částka určená výpočtem podle odstavce 4 nebo 5, bude za odůvodněné náklady na bydlení určena skutečná výše nákladů na bydlení.