Hmotná nouze a příjmy z prodeje věcí na internetu

Dobrý den,

Speciálně u dávek hmotné nouze, se opravdu příjmy posuzují velmi přísně. Zatímco u jiných sociálních dávek, jako je příspěvek na dítě, nebo na bydlení by asi tyto „korunové“ položky nehráli nějakou zásadní roli, u dávek hmotné nouze se velmi pečlivě posuzuje celková majetková a sociální situace žadatele.

Příjmy jsou poměrně přesně vypsány jak v samotném zákonu o hmotné nouzi – viz zákon číslo 111/2006 Sb. Zákon o pomoci v hmotné nouzi, především paragraf 9:

§ 9 Příjem

(1) Pro účely tohoto zákona se za příjem, není-li dále stanoveno jinak, považuje

a) 70 % příjmu ze závislé činnosti podle zákona upravujícího daně z příjmů, a to po odpočtu daně z příjmů fyzických osob a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a ze mzdových nároků vyplácených krajskou pobočkou Úřadu práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů3),

b) 80 % příjmu

1. z náhrady mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížené odměny) po dobu prvních 14 dnů a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 po dobu prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů a z dávky nemocenského pojištění,
2. z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,
3. z důchodů poskytovaných v rámci důchodového pojištění,

c) 100 % ostatních započitatelných příjmů podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou příspěvku na živobytí.

(2) Příjmem osoby nebo společně posuzovaných osob se pro účely příspěvku na živobytí rozumí příjem podle odstavce 1 snížený o přiměřené náklady na bydlení; za přiměřené náklady na bydlení se pro účely tohoto zákona považují odůvodněné náklady na bydlení (§ 34), nejvýše však do výše 30 %, a v hlavním městě Praze do výše 35 % příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob. Do odůvodněných nákladů na bydlení se pro účely příspěvku na živobytí započítávají v případech, kdy osoba užívá k bydlení jiný než obytný prostor nesplňující standardy kvality bydlení podle § 33b odst. 1 nebo užívá ubytovací zařízení podle § 33a odst. 3 a nemá jinou možnost bydlení, náklady až do výše, která je v místě obvyklá, avšak maximálně do výše 75 % normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře.

(3) Za příjem pro určení přiměřených nákladů na bydlení se považuje příjem uvedený v odstavci 1, s výjimkou

a) dávek pěstounské péče,

b) příjmu uvedeného v § 7 odst. 1 písm. c) zákona o životním a existenčním minimu a

c) příjmů uvedených v § 7 odst. 2 písm. m) zákona o životním a existenčním minimu.

A dále pak zákon číslo 110/2006 Sb. Zákon o životním a existenčním minimu, paragraf 7 (viz například zde: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-110#p7)

Zde jsou pak dále, podrobněji specifikovány různé příjmy, v zásadě jediné „vyloučené“ příjmy, jsou tyto:

(5) Za příjem se nepovažuje příspěvek na péči, část příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející z důvodu závislosti na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I až IV, příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku, příjem z prodeje nemovité věci a z odstupného za uvolnění bytu použitý k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby a zvláštní příspěvek k důchodu podle zvláštních právních předpisů. Za příjem se dále nepovažuje příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva na základě smíru nebo jednostranného prohlášení vlády ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit. Za příjem se dále také nepovažuje příjem plynoucí z titulu odškodnění přiznaného mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.

Osobně si myslím, že vámi zmíněný drobný příjem z prodeje věcí, jsou v „šedé zóně“. Ano, 100% správné by bylo tento příjem oznámit, zvláště pokud by se jednalo o významnější částku. Na druhou stranu, pokud by jí peníze nepřišly na účet v bance (někdy může být u dávek požadován výpis z účtu), a dostala je v hotovosti nebo třeba složenkou, tak je velmi nepravděpodobné, že by jí hrozil nějaký problém s nepřiznáním tohoto příjmu. Toto ale prosím neberte jako mou „radu“, je to jen můj osobní názor, jak bych takovou situaci řešila já. Dle zákona by příjem přiznat měla.