Kolik si platit sociální a nemocenské pojištění

Dobrý den,

Sociální pojištění si musíte jako OSVČ platit povinně dle zákona. A to buď v minimální výši (pokud začínáte podnikat) nebo ve výši, jakou Vám na základě přehledu stanoví ČSSZ. To zda a v jaké výši platíte sociální pojištění pak, ale nemá vliv na případnou mateřskou nebo rodičovskou.

Jako OSVČ, abyste měla nárok na „mateřskou“ (tedy peněžitou pomoc v mateřství), musíte být účastníkem nemocenského pojištění (tedy platit si nemocenské pojištění), po dobu nejméně 270 kalendářních dní za poslední 2 roky a současně nejméně 180 dní v posledním roce. Měsíc, ve kterém pak podáváte žádost, se již nezapočítává.

Nárok na PPM vzniká 6 – 8 týdnů před porodem. Nemocenské pojištění byste si tedy měla začít platit nejméně cca 11 měsíců před porodem (to prosím berete jen orientačně, záleží, jak konkrétně budou vycházet termíny, myslím že „bezpečnější“ je začít platit NP minimálně rok dopředu).

Minimální nemocenské pojištění je aktuálně 115 Kč měsíčně. To by pak odpovídalo „mateřské“ ve výši necelých 3,5 tisíce korun.

Maximální výše nemocenského pojištění je pak navázána právě na přehled o příjmech. V minulosti bylo možné, abyste měla nízké nebo dokonce vůbec žádné příjmy a současně si platila vysoké nemocenské pojištění. To ale již několik let není možné.

Maximální výše nemocenského pojištění může být stanovena pouze na základě vyměřovacího základu, který se odvíjí od příjmů uvedených v přehledu o příjmech. Pokud jste jej zatím letos nepodávala, tak by se nyní vycházelo z toho loňského, až podáte přehled v tomto roce, pak by se vycházelo z něj.

Viz konkrétně:

OSVČ si určuje měsíční základ NP svou platbou. S účinností od 1. 1. 2014 však dle § 5b odst. 3 zák. č. 589/1992 Sb., měsíční základ nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o NP pro účast zaměstnanců na NP (5 000 Kč) a zároveň nemůže být vyšší než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích, připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu. Byla-li v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, ve kterém se pojistné na NP platí, samostatná výdělečná činnost zahájena (znovuzahájena), lze určený (vypočtený) vyměřovací základ za takový kalendářní rok použít pouze v případě, že činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících. Nelze-li určit maximální měsíční základ NP z naposledy podaného přehledu o příjmech a výdajích, rovná se tento polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok.

Kompletní verzi pak najdete na webu ČSSZ: http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/platba-pojistneho/nemocenske-pojisteni-osvc---platby-a-vazba-na-dp.htm

Co se pak týká rodičovské dovolené. Její výše je pevně dána zákonem. Vždy je to maximálně 220 tisíc korun. Liší se jen „rychlost“ jejího čerpání. Tedy můžete mít variantu třeba na dva roky, kdy každý měsíc dostáváte 11500 Kč, nebo variantu na 4 roky, kdy prvních 9 měsíců dostáváte 7600 Kč a pak zbytek doby 3800 Kč. Pokaždé ale ve výsledku dostanete stejnou částku.

Možnost volby rodičovské je opět navázána na vyměřovací základ, který se určuje dle toho, jaké si platíte nemocenské pojištění. Se sociálním pojištěním to také (stejně jako mateřská), nemá nic společného.

Na rozdíl od PPM, u rodičovského příspěvku může případně doložit svůj příjem i otec dítěte. Tedy pokud byste si jako OSVČ neplatila nemocenské pojištění, tak byste si nemohla „vybrat“ variantu RP a „automaticky“ byste dostávala onu variantu na 4 roky. Pokud by ale byl otec dítěte zaměstnaný, a doložil svůj příjem on, pak by byla možnost volby „rychlejšího“ čerpání RP.