Nárok na dávky – na hmotnou nouzi a doplatek na bydlení?

Dobrý den,

Na zmíněné sociální dávky – tedy příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení můžete mít nárok, i když nejste vedena v evidenci Úřadu práce jako nezaměstnaná. Být na vedená jako nezaměstnaná není podmínkou přiznání nároku na tyto sociální dávky.

U dávek pomoci ve hmotné nouzi to ale funguje tak, že se posuzuje celková sociální a majetková situace. Tedy to jestli mát nějaké příjmy, to jestli máte nějaké úspory, nebo třeba i majetek, jehož zpeněžením (prodejem) byste mohl zvýšit svůj příjem.

Mimo jiné se posuzuje i to, nakolik se vy sama snažíte zvýšit svůj příjem. A právě to, že jste vedená na Úřadu práce, se hodnotí jako aktivní snaha o nalezení nového zaměstnání. Od toho se pak i odvíjí výše dávek, na které případně máte nárok.

Viz zákon o pomoci ve hmotné nouzi, zákon číslo 111/2006 Sb.:

§ 11

Zvýšení příjmu vlastním přičiněním

(1) Při posuzování nároku na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení se zjišťuje, s výjimkami uvedenými v odstavcích 4 a 5, zda mají osoba a společně s ní posuzované osoby možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním.

(2) Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu

a) řádným uplatněním nároků a pohledávek,

b) prodejem nebo jiným využitím majetku,

c) vlastní prací.

Jen pro orientační představu. Životní minimum jednotlivce je aktuálně (v roce 2017) ve výši 3410 Kč. Pokud ale nepracujete a ani se nijak aktivně nesnažíte zvýšit svůj příjem, tak by se při posuzování nároku na dávky nepočítalo životní minimum, ale existenční minimum. To je v roce 2017 jen 2200 Kč.

Zmíněné částky – tedy životní a existenční minimum – nejsou to, co byste případně dostávala. Mechanismus výpočtu výše dávek pomoci ve hmotné nouzi je trochu složitější. Vychází se, ale z toho jaké je životní nebo existenční minimum.

Nárok na příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení máte ve chvíli, kdy vaše příjmy nedosahují částky na živobytí. Příjmy se pro účely dávek pomoci ve hmotné nouzi započítávají takto:

§ 9 Příjem

 (1) Pro účely tohoto zákona se za příjem, není-li dále stanoveno jinak, považuje

a) 70 % příjmu ze závislé činnosti podle zákona upravujícího daně z příjmů, a to po odpočtu daně z příjmů fyzických osob a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a ze mzdových nároků vyplácených krajskou pobočkou Úřadu práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů3),

b) 80 % příjmu

1. z náhrady mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížené odměny) po dobu prvních 14 dnů a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 po dobu prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů14a) a z dávky nemocenského pojištění15),
2. z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,
3. z důchodů poskytovaných v rámci důchodového pojištění53),

c) 100 % ostatních započitatelných příjmů podle zákona o životním a existenčním minimu16), s výjimkou příspěvku na živobytí.

Částka na živobytí vychází z existenčního nebo životního minima viz:

(1) Částka živobytí osoby činí

a) u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let částku životního minima, popřípadě zvýšenou podle § 29,

b) u osoby, která není uvedena v písmenu a) a která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi jí byl skončen základní pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem61) nebo s ní byl skončen jiný pracovní vztah z obdobného důvodu, částku existenčního minima; zvýšení částky živobytí podle § 25 až 28 a § 30 této osobě nenáleží,

c) u osoby, která není uvedena v písmenu a) a dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek měsíční splátky stanovené rozhodnutím soudu, nebo vyšší než částku, která by připadala na 3 měsíce, je-li plnění vyživovací povinnosti stanoveno jiným způsobem, částku existenčního minima, nejde-li o osobu, které vznikl dluh na výživném až po podání žádosti o příspěvek na živobytí a která z důvodu nedostatečného příjmu podala soudu návrh na zrušení nebo snížení výživného; zvýšení částky živobytí podle § 25 až 28 a § 30 této osobě nenáleží,

d) u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc, s výjimkou osoby uvedené v písmenu a), částku existenčního minima; zvýšení částky živobytí podle § 25 až 28 a § 30 této osobě nenáleží,

e) u osoby, která vykonávala veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin v kalendářním měsíci, částku existenčního minima zvýšenou o polovinu rozdílu mezi životním minimem jednotlivce a existenčním minimem, popřípadě zvýšenou o částky uvedené v § 25 až 30,

f) u osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 kalendářních měsíců, částku existenčního minima; zvýšení částky živobytí podle § 25 až 28 této osobě nenáleží. Toto ustanovení se nevztahuje na osobu, u které se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací (§ 11 odst. 3), osobu s nárokem na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, osobu prokazatelně se účastnící na projektech organizovaných krajskou pobočkou Úřadu práce, osobu, která je výdělečně činná, osobu, která je invalidní ve druhém stupni, a osobu, která vykonává veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci,