Nárok na PPM po ukončení pracovní smlouvy dohodou s odstupným

Dobrý den,

ukončila jsem práci dohodou a dostala jsem odstupné. V ochranné lhůtě 180 dní bych měla nastoupit na mateřskou dovolenou.

Aktuálně jsem vedená na úřadu práce a dostávám podporu v nezaměstnanosti. Můj dotaz zní, jestli má odstupné a podpora v nezaměstnanosti vliv na nárok na PPM.

Moc děkuji za odpověď

Dotaz poslal/a: Lucie B., 04.05.2017 18:04

Odpověď:

Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 15.05.2017 18:08 napsal/a:
 

Dobrý den,

Pokud jste ukončila pracovní poměr a nyní jste nezaměstnaná, pak na PPM (peněžitou pomoc v mateřství) máte nárok v případě, že k jejímu zahájení (což je zpravidla 6 – 8 týdnů před porodem) dojde ještě v rámci ochranné lhůty, která je jak sama píšete až 180 dní.

Pokud vám to tedy termínově vychází a pokud jsou splněny i ostatní podmínky nároku na PPM (minimální doba účasti na nemocenském pojištění v rozsahu nejméně 270 kalendářních dní v posledních dvou letech), pak byste určitě nárok na PPM mít měla.

Co se týká výše PPM, tak ta se odvíjí od toho, jaký bude u vás vypočítaný denní vyměřovací základ. Denní vyměřovací základ se pak zpravidla počítá z příjmů za posledních 12 měsíců. Příjmy, které se zahrnují do výpočtu, jsou takové příjmy, z nichž se odvádí důchodové pojištění. Tedy typicky se jedná například o výplatu ze zaměstnání.

Prakticky to pro vás tedy znamená, že ani odstupné, ani podpora v nezaměstnanosti nebude mít na výslednou výši PPM žádný vliv. Výše PPM by se u vás měla odvíjet od toho, jaké byly příjmy ve vašem posledním zaměstnání (výplata).

Výpočet denního vyměřovacího základu je upraven příslušným zákonem – zde konkrétně zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 18:

(1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na 2 platná desetinná místa.

(2) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu; do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem1).

(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , ,