Nemocenská versus přeložení na jinou práci (těhotenství po IVF)

Dobrý den,

Pokusím se postupně odpovědět na vaše dotazy:

Obecně platí, že jako těhotná nemáte žádnou zákonnou povinnost tuto skutečnost oznamovat zaměstnavateli. Je tedy na vašem rozhodnutí, kdy tuto skutečnost zaměstnavateli oznámíte. V rámci dobrých vztahů se zaměstnavatelem je pochopitelně dobré oznámit mu tuto skutečnost s dostatečným předstihem (před vaším nástupem na mateřskou dovolenou), tak aby si zaměstnavatel mohl sjednat náhradu. Ale pokud mu to neoznámíte v prvních 3 měsících těhotenství, tak to ničemu nevadí, neporušujete tím žádný zákon nebo jiný předpis.

Současně ale platí, že dokud zaměstnavateli neoznámíte, že jste těhotná, tak ale ani nemůžete žádat o přeložení na jinou pracovní pozici z důvodu těhotenství.

Jako těhotná máte dle zákona možnost požádat zaměstnavatele o přeložení na jinou pozici. Buď na základě některého z důvodů, které jsou uvedeny ve vyhlášce číslo 180/2015 Sb., viz např.: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-180, vás by se mohlo týkat např.:

§ 2

(1) Těhotným zaměstnankyním jsou zakázány práce

...

c) vykonávané velkými svalovými skupinami s převažující dynamickou složkou svalové práce podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky ochrany zdraví při práci

...

2. spojené s ruční manipulací s břemenem, jehož hmotnost při občasné manipulaci překračuje 10 kg nebo při časté manipulaci 5 kg,

Nebo je možné žádat o převedení na jinou pracovní pozici na základě posudku vašeho lékaře.

Zaměstnavatel, pokud mu to dovolují provozní podmínky, má pak povinnost vám vyhovět.

V případě, že by vám z důvodu převedení na jinou pracovní pozici klesl příjem, pak je zde dávka „vyrovnávací příspěvek v těhotenství“, který se podobně jako PPM (peněžitá pomoc v mateřství) vyplácí na základě nemocenského pojištění zaměstnanců, který slouží k „dorovnání“ výše příjmu, resp., rozdílu mezi nižší mzdou na nové pracovní pozici a původní mzdou.

Co se týká případné pracovní neschopnosti z důvodu „rizikového těhotenství“, tak o tom rozhoduje váš lékař. Záleží tedy na jeho rozhodnutí. V současné době je ale poměrně běžné, že mnoho žen je v pracovní neschopnosti na tzv. „rizikovém těhotenství“, i když k tomu nejsou zcela objektivní zdravotní důvody. V praxi pak mnoho lékařů raději napíše neschopenku, než aby riskovali, že něco zanedbají. Takže mám za to, že pokud máte „rozumného“ lékaře, téměř vždy se s ním dá v těhotenství domluvit na vystavení neschopenky. Ale jak již bylo uvedeno výše, toto je závislé na rozhodnutí lékaře.

V případě, že byste byla v pracovní neschopnosti, pak zaměstnavateli předáváte pouze část neschopenky, která je potřeba pro to, aby vám byla vyplácena náhrada mzdy v prvních 14 dnech a následně nemocenské dávky. V této části neschopenky, se pak konkrétní diagnóza neuvádí, ta je uveden v části neschopenky, kterou máte vy. Zaměstnavatel tedy neví konkrétní důvod pracovní neschopnosti. A nemá jej ani možnost zjistit jiným způsobem. Vzhledem k ochraně osobních údajů a lékařskému tajemství, váš ošetřující lékař nesmí sdělovat vaši diagnózu nikomu (tedy ani vašemu zaměstnavateli).

Co se pak týká vycházek během pracovní neschopnosti – obecně platí, že o vycházkách opět rozhoduje lékař. Zákon mu běžně dovoluje vycházky v rozsahu maximálně 6 hodin denně v časovém rozmezí 7 – 19 hodin. Je zde pouze jedna výjimka – viz paragraf 56, zákon číslo 187/2006 Sb.:

(6) Vycházky podle odstavce 2 písm. c) může ošetřující lékař povolit pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a který nenarušuje stanovený individuální léčebný postup. Ošetřující lékař může vycházky povolit podle věty první nejvýše v celkovém rozsahu 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin; přitom vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek. Výjimečně může ošetřující lékař v případech, kdy mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují pojištěnci, aby využil pevně stanovenou dobu vycházek, na žádost dočasně práce neschopného pojištěnce a po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění uděleného na základě žádosti ošetřujícího lékaře povolit, aby si tento pojištěnec volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. Povolit vycházky podle věty třetí lze nejvýše na dobu 3 měsíců; takto lze vycházky povolit i opakovaně.

Povolení neomezených vycházek je tedy opět v kompetenci vašeho lékaře. Nedá se říci, že IVF automaticky zakládá nárok na neomezené vycházky. Toto je vždy individuální, a záleží to na posouzení vašeho lékaře, a v případě „neomezených“ vycházek i na schválení příslušné OSSZ.