Nemocenská versus přeložení na jinou práci (těhotenství po IVF)

Dobrý den, měla bych pár dotazů, jsem těhotná, po IVF.

Moje práce je psychicky i fyzicky náročná. Psychicky jde o velký stres v souvislosti s množstvím práce a především kontaktu s rizikovými skupinami občanů (drogově závislí, odsouzení, alkoholici..), fyzicky – tahám břemena o různé hmotnosti, některá mají i více jak 5kg, stoupám po žebříku a vyndávám břemena o různé hmotnosti (ne více asi jak 5kg z výšky).

Mám nárok v tomto případě žádat o přeložení na jinou práci? A pokud mě přeloží, musím dostávat stejné finanční ocenění. A co v případě, že se mi práce nebude pozdávat, mohu ještě stále využít druhou možnost a to jest – nastoupit na nemocenskou? Vím, že v případě, pokud nenajdou odpovídající práci, mám právo dostávat náhradu mzdy v plné výši.

Druhá otázka se týká samotné nemocenské. Pokud bych nastoupila na nemocenskou a neřešila bych převedení na jinou práci, je možno povolit neomezené vycházky? Slyšela jsem, že těhotenství po IVF je jedna z možností, kdy to ještě lze, nejde mi o zneužívání atd., ale spíš o dotaz, zda to možné je.

V případě nemocenské a utajení těhotenství (zatím jsem neprošla prvními třemi krizovými měsíci), má zaměstnavatel právo zjišťovat informace, proč a z jakého důvodu marodím?

Samozřejmě, že dotazy se týkají případu, že by těhotenství probíhalo bez komplikací. (zvláště mluvím o vycházkách.).

Děkuji za odpovědi.

Dotaz poslal/a: Eva K., 12.05.2017 15:11
Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 13.05.2017 v 11:26 napsal/a:

Dobrý den,

Pokusím se postupně odpovědět na vaše dotazy:

Obecně platí, že jako těhotná nemáte žádnou zákonnou povinnost tuto skutečnost oznamovat zaměstnavateli. Je tedy na vašem rozhodnutí, kdy tuto skutečnost zaměstnavateli oznámíte. V rámci dobrých vztahů se zaměstnavatelem je pochopitelně dobré oznámit mu tuto skutečnost s dostatečným předstihem (před vaším nástupem na mateřskou dovolenou), tak aby si zaměstnavatel mohl sjednat náhradu. Ale pokud mu to neoznámíte v prvních 3 měsících těhotenství, tak to ničemu nevadí, neporušujete tím žádný zákon nebo jiný předpis.

Současně ale platí, že dokud zaměstnavateli neoznámíte, že jste těhotná, tak ale ani nemůžete žádat o přeložení na jinou pracovní pozici z důvodu těhotenství.

Jako těhotná máte dle zákona možnost požádat zaměstnavatele o přeložení na jinou pozici. Buď na základě některého z důvodů, které jsou uvedeny ve vyhlášce číslo 180/2015 Sb., viz např.: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-180, vás by se mohlo týkat např.:

§ 2

(1) Těhotným zaměstnankyním jsou zakázány práce

...

c) vykonávané velkými svalovými skupinami s převažující dynamickou složkou svalové práce podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky ochrany zdraví při práci

...

2. spojené s ruční manipulací s břemenem, jehož hmotnost při občasné manipulaci překračuje 10 kg nebo při časté manipulaci 5 kg,

Nebo je možné žádat o převedení na jinou pracovní pozici na základě posudku vašeho lékaře.

Zaměstnavatel, pokud mu to dovolují provozní podmínky, má pak povinnost vám vyhovět.

V případě, že by vám z důvodu převedení na jinou pracovní pozici klesl příjem, pak je zde dávka „vyrovnávací příspěvek v těhotenství“, který se podobně jako PPM (peněžitá pomoc v mateřství) vyplácí na základě nemocenského pojištění zaměstnanců, který slouží k „dorovnání“ výše příjmu, resp., rozdílu mezi nižší mzdou na nové pracovní pozici a původní mzdou.

Co se týká případné pracovní neschopnosti z důvodu „rizikového těhotenství“, tak o tom rozhoduje váš lékař. Záleží tedy na jeho rozhodnutí. V současné době je ale poměrně běžné, že mnoho žen je v pracovní neschopnosti na tzv. „rizikovém těhotenství“, i když k tomu nejsou zcela objektivní zdravotní důvody. V praxi pak mnoho lékařů raději napíše neschopenku, než aby riskovali, že něco zanedbají. Takže mám za to, že pokud máte „rozumného“ lékaře, téměř vždy se s ním dá v těhotenství domluvit na vystavení neschopenky. Ale jak již bylo uvedeno výše, toto je závislé na rozhodnutí lékaře.

V případě, že byste byla v pracovní neschopnosti, pak zaměstnavateli předáváte pouze část neschopenky, která je potřeba pro to, aby vám byla vyplácena náhrada mzdy v prvních 14 dnech a následně nemocenské dávky. V této části neschopenky, se pak konkrétní diagnóza neuvádí, ta je uveden v části neschopenky, kterou máte vy. Zaměstnavatel tedy neví konkrétní důvod pracovní neschopnosti. A nemá jej ani možnost zjistit jiným způsobem. Vzhledem k ochraně osobních údajů a lékařskému tajemství, váš ošetřující lékař nesmí sdělovat vaši diagnózu nikomu (tedy ani vašemu zaměstnavateli).

Co se pak týká vycházek během pracovní neschopnosti – obecně platí, že o vycházkách opět rozhoduje lékař. Zákon mu běžně dovoluje vycházky v rozsahu maximálně 6 hodin denně v časovém rozmezí 7 – 19 hodin. Je zde pouze jedna výjimka – viz paragraf 56, zákon číslo 187/2006 Sb.:

(6) Vycházky podle odstavce 2 písm. c) může ošetřující lékař povolit pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a který nenarušuje stanovený individuální léčebný postup. Ošetřující lékař může vycházky povolit podle věty první nejvýše v celkovém rozsahu 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin; přitom vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek. Výjimečně může ošetřující lékař v případech, kdy mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují pojištěnci, aby využil pevně stanovenou dobu vycházek, na žádost dočasně práce neschopného pojištěnce a po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění uděleného na základě žádosti ošetřujícího lékaře povolit, aby si tento pojištěnec volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. Povolit vycházky podle věty třetí lze nejvýše na dobu 3 měsíců; takto lze vycházky povolit i opakovaně.

Povolení neomezených vycházek je tedy opět v kompetenci vašeho lékaře. Nedá se říci, že IVF automaticky zakládá nárok na neomezené vycházky. Toto je vždy individuální, a záleží to na posouzení vašeho lékaře, a v případě „neomezených“ vycházek i na schválení příslušné OSSZ.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , ,

 

Další dotazy ze sekce Mateřská a rodičovská:

Nárok na podporu po skončení rodičovské dovolené

-

Dobrý den, syn bude mít v půlce června 3 roky. Do školky ho nevezmou (mají plno), tudíž až v září. Práci nemám. Otázka zní: mám nárok na nějaké peníze, když nemohu nastoupit do práce z důvodu starání o syna? Na přídavky na dítě nárok nemáme. Moc děkuji za odpověď.

Zobrazit odpověď

Mateřská dovolená – první měsíce práce po ukončení studia

-

Dobrý den, zajímalo by mě, jak by vypadala finanční situace, kdybych řádně ukončila školu, následně bych do měsíce nastoupila do zaměstnání a během prvních měsíců bych otěhotněla. Z čeho by se mi vypočítávala mateřská, kdybych neměla odpracováno těch 270 dní? Děkuji za odpověď,

Zobrazit odpověď

Práce a rodičovská dovolená

-

Dobrý den, mohu při pobírání rodičovského příspěvku pracovat u stejného zaměstnavatele od července 2018, aniž by muselo jít 6. měsíční dítě do jeslí? Manžel by zajistil péči o dítě, kdy bude mít volné dny (pracuje na směny). Děkuji

Zobrazit odpověď

PPM pro OSVČ – mohu si ji nějak zvýšit?

-

Dobrý den, Jsem na rodičovské dovolené a vykonávám vedlejší činnost jako OSVČ. Přihlásila jsem se k placení nemocenského pojištění, protože plánuji další těhotenství. Můžu si tuto platbu navýšit, aniž bych navyšovala placení sociálního pojištění? Chtěla bych si zajistit vyšší PPM. Jaké je maximum a dá se tato platba měnit kdykoli? Děkuji!

Zobrazit odpověď