Rizikové těhotenství od 4 měsíce a výpočet mateřské dovolené

Dobrý den,

Nejprve co se týká nároku na nemocenské dávky. Na ty má nárok každý zaměstnanec, který je nemocensky pojištěný (jsou výjimky u nemocenského pojištěni u práce na DPP či DPČ nebo specifické podmínky u OSVČ, ale v zásadě za všechny zaměstnance platí nemocenské pojištění zaměstnavatel).

U nemocenských dávek nehraje roli zkušební doba nebo cokoliv jiného. Tedy nárok na dávky máte vlastně hned od prvního dne zaměstnání. I kdybyste jeden den nastoupila do zaměstnání a hned druhý den šla „marodit“ tak nárok na dávky máte. Liší se pak jen metoda výpočtu dávky.

Co se týká nároku na mateřskou (resp. peněžitou pomoc v mateřství). Na tu máte nárok v případě, že v době podání žádosti o PPM jste zaměstnaná nebo v ochranné lhůtě 180 dní od skončení zaměstnání – což byste podle všeho měla splnit.

Druhou podmínkou je pak to, že v posledních dvou letech před vznikem nároku na PPM (na „mateřskou“ máte nárok 6 – 8 týdnů před porodem), splňujete podmínku účasti na nemocenském pojištění v rozsahu 270 kalendářních dní. Do této doby se započítá doba zaměstnání nebo doba kdy jste v pracovní neschopnosti a Vaše zaměstnání trvá. Pokud byste tedy nyní nastoupila do pracovní neschopnosti a Vaše zaměstnání nezaniklo, pak byste tuto podmínku měla také splnit.

Výpočet výše „mateřské“ (peněžité pomoci v mateřství) se pak provádí z hrubého příjmu před nástupem do pracovní neschopnosti. Výše nemocenských dávek tedy nemá vliv na výslednou výši PPM. Výpočet se pak provádí na základě příjmu od posledního zaměstnavatele (opět jsou určité specifické výjimky) – viz konkrétně zákon o nemocenském pojištění, paragraf 18:

(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.

(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým doba zaměstnání skončila.

(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.