Možnost volby délky rodičovské (jsem OSVČ)

Dobrý den,

Pro možnost volby délky rodičovské dovolené je rozhodující to, zda je možné alespoň u jednoho z rodičů (a zde je v zásadě jedno zda u otce či matky), stanovit dostatečně vysoký vyměřovací základ. Ten je stejný, jako vyměřovací základ třeba pro peněžitou pomoc v mateřství a je navázaný na nemocenské pojištění.

Pokud jste OSVČ, tak u Vás je možné provést volbu výše RP pouze v případě že byste si hradila nemocenské pojištění (to je u OSVČ dobrovolné). Vzhledem k tomu, že nemáte nárok na PPM, tak jste si jej zřejmě neplatila. Není tedy možné určit Váš vyměřovací základ pro RP.

Za zaměstnance platí nemocenské pojištění zaměstnavatel, proto je u nich možné tento vyměřovací základ stanovit.

Vyměřovací základ se stanovuje zpravidla z posledních 12-ti měsíců, existují ale další výjimky. Obecně platí, že vyměřovací základ se počítá z poslední pojištění činnosti (zde zaměstnání). Pokud poslední zaměstnání trvalo kratší dobu, pak se bere do úvahy tato kratší doba. Pouze pokud by poslední zaměstnání trvalo kratší dobu, než 7 kalendářních dní, tak se brát do úvahy nebude a bude se postupovat dále do minulosti.

Viz konkrétně zákon o nemocenském pojištění, paragraf 18, kde je specifikováno rozhodné období pro denní vyměřovací základ:

(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.

(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým doba zaměstnání skončila.

(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.