Výpočet a nárok mateřské dovolené

Dobrý den,

pro výpočet výše PPM (peněžitá pomoc v mateřství, neboli „mateřská“) je rozhodující tzv. denní vyměřovací základ. Ten se opravdu počítá z hrubého příjmu a pro jeho stanovení platí tato obecná pravidla:

• Pokud poslední zaměstnání trvá delší dobu než 12 měsíců, pak se započtou příjmy za těchto posledních 12 měsíců (měsíc, ve kterém je podávána žádost o PPM se, jež nezohlední). Zjednodušeně se to tedy spočítá tak že u Vás by to bylo (12*8500 Kč)/365 = 279,45 Kč na den.

V takovém případě by výše PPM byla 196 Kč na den (70% z denního vyměřovacího základu), tj. 5880 Kč za měsíc (resp. za 30 kalendářních dní, v případě kratšího/delšího měsíce by se částka lehce měnila).

• Pokud ale poslední zaměstnání trvá kratší sobu než 12 měsíců, tak se započítávají příjmy z tohoto posledního zaměstnání
• Doba v posledním zaměstnání není až tak rozhodující, resp. pouze pokud by Vaše poslední zaměstnání před nástupem na mateřskou dovolenou trvalo dobu kratší než 7 dní, pak by se jako rozhodné období uvažoval předchozí rok.

Více viz zákon o nemocenském pojištění, tj., zákon číslo187/2006 Sb., zákon o nemocenském pojištění, dále pak paragraf § 18

(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.

(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým doba zaměstnání skončila.

(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.