Evidence na úřadě práce a paragraf na dítě

Dobrý den, moje pracovní smlouva skončila k 31. 7. 2020. Takže jsem momentálně nezaměstnaná. Včera jsem se šla registrovat na Úřad práce a měla bych začít dostávat podporu v nezaměstnanosti.

Dneska jsem ale byla s dcerou doktorky. Je nemocná. Zajímalo by mě jak je to nárokem na neschopenku na dítě, když jsem teď nezaměstnaná?

Mám za to, že na neschopenku mám nárok i po skončení zaměstnání, pokud je to do nějaké doby? Nebo se pletu?

Doktorka mi tvrdí, že když jsem nezaměstnaná, tak už na dítě nic nedostanu? Můžete mi prosím poradit?

Děkuji

Dotaz poslal/a: Jana T., 04.08.2020 10:46

Odpověď:

Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 04.08.2020 13:55 napsal/a:
 

Dobrý den,

Máte pravdu v tom, že pokud onemocníte (nebo se vám stane nějaký úraz) i po skončení zaměstnání, tak vám může vznikat nárok na „placenou neschopenku“ (nemocenské dávky).

Pokud dojde k zahájení pracovní neschopnosti do 7 kalendářních dní od skončení zaměstnání, pak se na vás vztahují všechny podmínky a nárok na nemocenské dávky, jako pro zaměstnance.

Viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 15:

§  15

(1) Nemocenské náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (§ 57) nebo k nařízení karantény (§ 105) došlo po zániku pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.

Byl by zde pouze rozdíl v tom, že zatímco zaměstnanci dostávají nemocenskou již od prvního dne na neschopence, nezaměstnaný by dostával až nemocenské dávky od 15 dne neschopenky.

To je dáno tím, že prvních 14 dní neschopenky, má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy (od zaměstnavatele). Pokud již nejste zaměstnaná, pak už logicky nárok na náhradu mzdy není. Nárok na nemocenské dávky po skončení zaměstnání tím ale není ovlivněn.

To, o čem ale v dotazu mluvíte vy – „paragraf na dítě“ – je ošetřovné. I ošetřovné spadá mezi nemocenské dávky (dávky placené na základě nemocenského pojištění). Pro ošetřovné ale platí trochu jiné podmínky, než pro běžné nemocenské dávky při pracovní neschopnosti.

Na ošetřovné mají nárok pouze zaměstnanci. Nezaměstnaní nebo OSVČ, nárok na ošetřovné nemají. Nárok na ošetřovné je 9 kalendářních dní (nebo 16 kalendářních dní pokud se jedná o samoživitele nebo samoživitelku).

Zatímco pro nemocenské dávky je výše zmíněná ochranná doba 7 kalendářních dní od skončení zaměstnání, pro ošetřovné žádná ochranná doba není.

Takže pokud událost, která by mohla zakládat nárok na ošetřovné, vznikla až po skončení zaměstnání, pak nárok na ošetřovné (paragraf na dítě) opravdu není. V tomto má vaše lékařka pravdu

Jiná situace by byla, kdyby bylo ošetřovné zahájeno ještě před ukončením zaměstnání. V tomto případě by byl nárok na ošetřovné po celou dobu (9 nebo 16 dní) i po skončení zaměstnání.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , , ,