Nemocenská DPČ – náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele

Dobrý den, v měsíci září a říjnu jsem pracovala na DPČ, příjem byl vyšší jak 3000 Kč.

Do práce jdu vždy podle daného měsíčního plánu, který se dozvím par dni před daným měsícem.

Od 22. října 2020 mám neschopenku a zaměstnavatel mi nechce zaplatit prvních 14 dni na neschopence.

Prý na to nemám nárok, protože prý nemám naplánované dny předem.

Děkuji za odpověď

Dotaz poslal/a: Andrea, 28.12.2020 16:11
Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 29.12.2020 15:18 napsal/a:

Dobrý den,

Během prvních 14 dní na neschopence máte, při splnění příslušných podmínek, nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Během prvních 14 dní jsou propláceny skutečně neodpracované hodiny (od 15 dne je již nemocenská, za každý kalendářní den).

Podmínky poskytování náhrady mzdy u zaměstnanců, kteří pracují na základě dohody o provedení práce (DPP), nebo na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ), upravuje zákoník práce (zákon číslo 262/2006 Sb.), paragraf 194:

§ 194

Zaměstnanci, který pracuje na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) náhrada odměny z dohody za podmínek stanovených v § 192 a 193. Pro účely poskytování této náhrady platí pro zaměstnance, který pracuje na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, zaměstnavatelem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel povinen pro tyto účely předem určit.

U těchto dohod (DPP a DPČ), nemusí být ve smlouvě sjednána pevně rozvržená pracovní dohoda. To je ostatně jeden z podstatných účelů těchto dohod.

Na druhou stranu, právě pro účely poskytování náhrady mzdy za nemoc, musí zaměstnavatel předem stanovit rozvržení pracovní doby. Jedná se o fiktivní rozvrh, podle kterého skutečně nepracujete, ale který se použije právě v případě výpočtu náhrady mzdy za nemoc.

Obdobným způsobem by mělo být stanoveno rozvržení pracovní doby i pro zaměstnance, kteří nepracují přímo na pracovišti, ale například z domu, nebo kteří mají volnou pracovní dobu.

Tj. postup vašeho zaměstnavatele, kdy vám odmítá zaplatit náhradu mzdy za nemoc, není v souladu se zákoníkem práce. Měla byste jej tedy upozornit na ustanovení paragrafu 194 ZP.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , , ,

 

Další dotazy ze sekce Ostatní:

Výživné na zletilého syna při přerušení studia

-

Dobrý den, Mám dotaz jak je to s výživným na syna, je mu devatenáct v loňském roce odešel ze školy. Je evidován na úřadě práce, ale stálou práci nemá. Chtěl by letos v září na školu opětovně nastoupit a dodělat si maturitu. Jak je to s mou vyživovací povinností po dobu, co není na denním […]

Zobrazit odpověď

Nevyčerpaná podpůrčí doba a nová pracovní neschopnost – nárok na další neschopenku

-

Dobrý den, mám dotaz. 20. 2. 2024 mi končí podpůrčí doba. Jsem od května letošního roku v pracovní neschopnosti. Do práce tedy musím jít raději od února 2024, abych nevyčerpala celou podpůrčí dobu a měla popřípadě nárok na novou neschopnost? Nerozumím tomu, když mi do konce podpůrčí doby bude zbývat 20 dnů a měla bych […]

Zobrazit odpověď

Zdravotní pojištění při celodenní péči o dítě do 7 roků

-

Za manželku platí zdravotní pojištění stát, jelikož celodenně a osobně pečuje o dítě do 7 let. Jak je to v případě, kdy bude hospitalizovaná v nemocnici a tedy nemůže předmětnou péči vykonávat? Musí si platit zdravotní pojištění sama, protože onemocněla? Vzhledem k tomu, že dítě bude po dobu pobytu v nemocnici manželky ve školce celý […]

Zobrazit odpověď

Je nárok na výživné? – student VŠ + zaměstnání

-

Dobrý den, měla bych dotaz ohledně výživného dceři od jejího otce. Dcera studuje na VŠ dva obory. Jedeno obor letos ukončila a druhý bude ještě rok studovat. Ale bude u toho od září  již zaměstnaná. Má právo na výživné od otce, když bude výdělečně činná, ale má stále status studenta? Děkuji za odpověď a s pozdravem

Zobrazit odpověď