Nemocenská DPČ – náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele

Dobrý den, v měsíci září a říjnu jsem pracovala na DPČ, příjem byl vyšší jak 3000 Kč.

Do práce jdu vždy podle daného měsíčního plánu, který se dozvím par dni před daným měsícem.

Od 22. října 2020 mám neschopenku a zaměstnavatel mi nechce zaplatit prvních 14 dni na neschopence.

Prý na to nemám nárok, protože prý nemám naplánované dny předem.

Děkuji za odpověď

Dotaz poslal/a: Andrea, 28.12.2020 16:11
Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 29.12.2020 15:18 napsal/a:

Dobrý den,

Během prvních 14 dní na neschopence máte, při splnění příslušných podmínek, nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Během prvních 14 dní jsou propláceny skutečně neodpracované hodiny (od 15 dne je již nemocenská, za každý kalendářní den).

Podmínky poskytování náhrady mzdy u zaměstnanců, kteří pracují na základě dohody o provedení práce (DPP), nebo na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ), upravuje zákoník práce (zákon číslo 262/2006 Sb.), paragraf 194:

§ 194

Zaměstnanci, který pracuje na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) náhrada odměny z dohody za podmínek stanovených v § 192 a 193. Pro účely poskytování této náhrady platí pro zaměstnance, který pracuje na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, zaměstnavatelem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel povinen pro tyto účely předem určit.

U těchto dohod (DPP a DPČ), nemusí být ve smlouvě sjednána pevně rozvržená pracovní dohoda. To je ostatně jeden z podstatných účelů těchto dohod.

Na druhou stranu, právě pro účely poskytování náhrady mzdy za nemoc, musí zaměstnavatel předem stanovit rozvržení pracovní doby. Jedná se o fiktivní rozvrh, podle kterého skutečně nepracujete, ale který se použije právě v případě výpočtu náhrady mzdy za nemoc.

Obdobným způsobem by mělo být stanoveno rozvržení pracovní doby i pro zaměstnance, kteří nepracují přímo na pracovišti, ale například z domu, nebo kteří mají volnou pracovní dobu.

Tj. postup vašeho zaměstnavatele, kdy vám odmítá zaplatit náhradu mzdy za nemoc, není v souladu se zákoníkem práce. Měla byste jej tedy upozornit na ustanovení paragrafu 194 ZP.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , , ,

 

Další dotazy ze sekce Ostatní:

Výpověď z důvodů nadbytečností a nařízení řádné dovolené

-

V srpnu 2020 jsem dostala výpověď z důvodů nadbytečnosti. Výpovědní lhůta byla od 1. 9. 2020 do 31. 10. 2020. Vzhlede k překážkám ze strany zaměstnavatele bylo rozhodnuto, že od 31. 8. 2020 až do 31. 10. 2020 již nebudu práci vykonávat a zaměstnavatel mně bude vyplácet náhradu mzdy ve výši průměrného měsíčního výdělku. Dále […]

Zobrazit odpověď

Nárok na dovolenou po rodičovské dovolené 2020

-

Dobrý den, 31. 8. 2020 jsem ukončila rodičovskou dovolenou a požádala zaměstnavatele o neplacené volno do 6. 9. 2020. Dne 7. 9. 2020 jsem nastoupila zpět do zaměstnání. Pracovní poměr na dobu neurčitou mám od 1. 1. 2016. Nevyčerpanou dovolenou z roku 2017 jsem vyčerpala mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou.  Máme nárok na 20 dní […]

Zobrazit odpověď

Vyživovací povinnost na 18 letou dceru – pobírá rodičovský příspěvek

-

Dobrý den, dcera (18 let, studentka), žije se svým přítelem a pobírá rodičovský příspěvek na své nezletilé dítě. Musím v takovém případě platit dceři výživné?

Zobrazit odpověď

Nárok na podzimní kompenzační bonus – soukromá psychologická poradna

-

Dobrý den, mám soukromou psychologickou poradnu. Byl stanoven zákaz vycházení kromě cesty do práce, nákupu či zdravotnických zařízení. Proto moji klienti nemohli využít mých služeb. Mám proto nárok na podzimní kompenzační bonus?

Zobrazit odpověď