OSVČ a nemocenská v těhotenství (před porodem a po porodu)

Dobrý den,

pracuji jako OSVČ a protože jsem neplatila dostatečně dlouhou dobu nemocenské pojištění, nevznikne mi nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

Zajímalo by mne, zda na rodičovskou dovolenou mohu nastoupit stejně tak, jako bych nastoupila na „mateřskou“ nebo se rodičovská vyplácí až po narození dítěte.

Dále mi také na OSSZ sdělili, že mám nárok čerpat alespoň nemocenskou podporu v těhotenství – jde to, i pokud nebudu na rizikovém těhotenství a platí pro mne stejná pravidla jako při pracovní neschopnosti zaměstnance?

Mohu na nemocenskou nastoupit již 8 týdnů před porodem (tak jako na mateřskou) a mohu při nemocenské v těhotenství dále pracovat jako OSVČ?

Moc děkuji za zodpovězení dotazů a přeji hezký den.

Dotaz poslal/a: Petra S., 10.12.2020 9:14

Odpověď:

Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 10.12.2020 19:18 napsal/a:
 

Dobrý den,

Na rodičovský příspěvek je nárok až po narození dítěte. Je to dáno tím, že na rodičovský příspěvek má nárok osoba, která pečuje o nejmladší dítě v rodině, do jeho maximálně 4 roků. Na rozdíl od mateřské, na kterou je nárok už před porodem (6 – 8 týdnů před termínem porodu), je na rodičovský příspěvek nárok, nejdříve po narození dítěte.

Jedním z dokumentů, který je potřeba doložit společně s žádostí o rodičovský příspěvek, je rodný list dítěte, který vám vystaví na matrice až po porodu.

Pokud si jako OSVČ platíte nemocenské pojištění a splňujete podmínky pro nárok na nemocenské dávky, pak je zde opravdu možnost, že byste před porodem byla v pracovní neschopnosti.

Ta nijak nesouvisí s tím, jestli máte/nemáte rizikové těhotenství. Jedná se o běžnou neschopenku v souvislosti s porodem a následnou poporodní rekonvalescencí.

Na rozdíl od „mateřské“, kterou můžete zahájit 6 – 8 týdnů před porodem, na neschopenku v souvislosti s porodem, je nárok až od 6 týdne před porodem. Celkem se jedná o 12 týdnů (6 týdnů před porodem, 6 týdnů po porodu). Ve specifických případech může být i delší – například, pokud by u vás po porodu nastaly nějaké zdravotní komplikace.

Viz paragraf 57 a 59, zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo187/2006 Sb.:

§ 57 Vznik dočasné pracovní neschopnosti

(1) Ošetřující lékař rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti

f) pojištěnky, která doložila potvrzením orgánu nemocenského pojištění, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z žádné pojištěné činnosti, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu,

§ 59 Ukončování dočasné pracovní neschopnosti

(1) Ošetřující lékař rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti

h) pojištěnky, která byla v dočasné pracovní neschopnosti v souvislosti s těhotenstvím a porodem podle § 57 odst. 1 písm. f), uplynutím šestého týdne po porodu, pokud není nadále dočasně práce neschopna z jiných důvodů,

Tohle není nic specifického, co by se týkalo jen OSVČ, vztahuje se to i pro zaměstnance.

Pokud nemá těhotná žena nárok na PPM (peněžitou pomoc v mateřství), třeba proto, že v zaměstnání pracuje jen krátkou dobu (a nesplní tak podmínku minimální účasti na nemocenském pojištění 270 dní za poslední 2 roky), pak je před porodem a po porodu, nárok na neschopenku (a nemocenské dávky).

Pokud jste jako OSVČ v pracovní neschopnosti, pak nemůžete osobně vykonávat samostatně výdělečnou činnost, na základě které jsou vám vypláceny nemocenské dávky. Je to podobné, jako když je zaměstnanec na neschopence, tak nemůže dál vykonávat své zaměstnání a dostávat za něj výplatu.

Není nutné přerušovat podnikání, můžete i nadále vystavovat faktury apod. Sama byste ale neměla vykonávat podnikání – viz paragraf 16:

§ 16 Pojištěnec nemá nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, otcovské a ošetřovného za dobu, po kterou

a) vykonává v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, práci nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost,

 

Zařazeno v: , , , , , , , , , ,