Podpora v nezaměstnanosti a dlouhodobá pracovní neschopnost

Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem. Jsem dlouhodobě v pracovní neschopnosti a léčba směřuje k operaci zad.

Konkrétně jsem v DPN od 11. 12. 2019. V průběhu neschopenky mi skončil pracovní poměr uzavřený od 8. 8. 2017 (pracovní smlouva na dobu určitou) a zaměstnavatel mi smlouvu neprodloužil.

Podle neurochirurga je vhodná operace. Nejsem si jistý, jestli po operaci a rekonvalescenci stihnu ukončit DPN do 11. 12. 2020.

Nechtěl bych se dostat do situace, kdy nesplním nárok na dávku v nezaměstnanosti vypočtenou z čisté mzdy tím, že nebudu mít v posledních 2 letech odpracován rok (s účastí na důchodovém pojištění).

Můžete mi sdělit, kdy nejpozději ukončit nemocenskou a evidovat se na ÚP a požádat o podporu v nezaměstnanosti, abych měl na ni nárok.

A nedostával pouze minimální dávku, pokud překročím 12 měsíců DPN.

Děkuji za odpověď

Dotaz poslal/a: Ivo K., 30.09.2020 10:58
Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 30.09.2020 17:41 napsal/a:

Dobrý den,

abyste měl nárok na podporu v nezaměstnanosti, pak musíte mít v posledních dvou letech splněnu podmínku minimální doby účasti na důchodovém pojištění v rozsahu 12 měsíců.

Do doby účasti na důchodovém pojištění se vám započítávají různé činnosti – zaměstnání, podnikání, aj.

Do doby účasti na důchodovém pojištění se započítává i doba, kdy jste např. v zaměstnání neměl příjem z nějakého „omluvitelného“ důvodu (tj. zaměstnavatel za vás fakticky neodvedl sociální pojištění). Sem spadá například doba pracovní neschopnosti.

Viz paragraf 11, zákona číslo 155/1995 Sb. – zákon o důchodovém pojištění:

(2) Za dobu pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až t) a v § 5 odst. 4 nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pojištěnce proto, že tyto osoby nevykonávaly činnost zakládající účast na pojištění, pokud nešlo o omluvné důvody; za omluvné důvody se považují skutečnosti uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a). ….

A dále viz paragraf 16, písmeno a zákona číslo 155/1995 Sb. – zákon o důchodovém pojištění:

a) dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zvláštního právního předpisu, …..

Jako účast na důchodovém pojištění se vám tedy započítává celá doba vašeho posledního pracovního poměru do jeho ukončení. Tedy i doba, kdy už jste byl v pracovní neschopnosti, před skončením pracovní smlouvy na dobu určitou.

V dotazu nepíšete, kdy přesně byla pracovní smlouva ukončena. Řekněme například, že váš pracovní poměr skončil k 1. 1. 2020.

Doba pracovní neschopnosti po skončení pracovního poměru se pak už nepočítá jako doba účasti na důchodovém pojištění. Pro účely nároku na podporu v nezaměstnanosti, by se vám ale tato doba mohla započítat jako tzv. „náhradní doba“. Viz paragraf 41, zákon o zaměstnanosti, zákon číslo 435/2004 Sb:

(3) Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba

g) trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu, pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpis

Co se týká samotné podpory, tak v případě, že je potřeba ke splnění podmínky oněch 12 měsíců započítat i náhradní dobu, pak se výše podpory v nezaměstnanosti odvíjí od průměrné mzdy v ČR a je velmi nízká (první 2 měsíce jen 15% z průměrné mzdy, aktuálně cca 5000 Kč, další měsíce je to ještě méně).

Pokud v době podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti není potřeba pro splnění podmínky 12 měsíců započítat náhradní dobu, pak by se podpora v nezaměstnanosti měla odvíjet od příjmu v posledním zaměstnání.

Za předpokladu, že jste v posledním zaměstnání pracoval alespoň 12 měsíců (což splňujete), by tedy u vás nemuselo být nutné započítávat náhradní dobu až do 31. 12. 2020 (pokud by byl pracovní poměr ukončen k 1.1.2020).

Není až tak rozhodující, kdy začala samotná pracovní neschopnost, jako kdy vám skončil pracovní poměr (účast na důchodovém pojištění).

Pokud váš pracovní poměr skončil později (v dotazu nepíšete), např. 8. 8. 2020, pak by nebylo potřeba náhradní dobu pojištění započítávat až do 7. 8. 2021.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , , ,

 

Další dotazy ze sekce Nemocenská:

Vyplácení nemocenské – ukončení pracovního poměru dohodou

-

Dobrý den. Manžel je v pracovní neschopnosti už tři měsíce. K 30. 9. 2022 ukončuje pracovní poměr dohodou. Kdo nadále bude vyplácet nemocenskou a co si má vše zařídit? Bude marodit dlouhodobě je po těžkém úraze. Děkuji za odpověď

Zobrazit odpověď

Placení zdravotního pojištění při neschopence po ukončení pracovního poměru

-

Dobrý den, ukončila jsem pracovní poměr a ve výpovědní lhůtě jsem šla kvůli zdravotním problémům na neschopenku. V té pokračuji i teď když jsem nezaměstnaná. Už jsem se tu dočetla, že na úřad práce můžu jít až po skončení neschopenky. Doktorka říkala, že budu marodit dlouhodobě a já nevím jak je to s placením zdravotního […]

Zobrazit odpověď

Nárok na nemocenskou – ukončení pracovního poměru ve zkušební době

-

Dobrý den, dne 16. 6. 2022 jsem začal pracovat v nové firmě. Od 19. 8. 2022 jsem v pracovní neschopnosti. Dne 25. 8. 2022 mi zaměstnavatel oznámil, že se mnou bude ukončen pracovní poměr ve zkušební době. Můj dotaz proto zní, zda mám i po ukončení pracovního poměru ve zkušební době nárok na nemocenské dávky […]

Zobrazit odpověď

Nemocenská po třech měsících v nové práci

-

Dobrý den, jsem třetím měsícem v zaměstnání a teď jsem po zkušební době dostal smlouvu na HPP. Rok dozadu jsem žádné jiné zaměstnání neměl. Mám horšící se psychický stav a rád bych absolvoval tříměsíční stacionář, při kterém se vystavuje pracovní neschopnost. Měl bych nárok na plnohodnotnou nemocenskou po celou dobu trvání stacionáře? Pokud ne, kolik […]

Zobrazit odpověď