Podpora v nezaměstnanosti a dlouhodobá pracovní neschopnost

Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem. Jsem dlouhodobě v pracovní neschopnosti a léčba směřuje k operaci zad.

Konkrétně jsem v DPN od 11. 12. 2019. V průběhu neschopenky mi skončil pracovní poměr uzavřený od 8. 8. 2017 (pracovní smlouva na dobu určitou) a zaměstnavatel mi smlouvu neprodloužil.

Podle neurochirurga je vhodná operace. Nejsem si jistý, jestli po operaci a rekonvalescenci stihnu ukončit DPN do 11. 12. 2020.

Nechtěl bych se dostat do situace, kdy nesplním nárok na dávku v nezaměstnanosti vypočtenou z čisté mzdy tím, že nebudu mít v posledních 2 letech odpracován rok (s účastí na důchodovém pojištění).

Můžete mi sdělit, kdy nejpozději ukončit nemocenskou a evidovat se na ÚP a požádat o podporu v nezaměstnanosti, abych měl na ni nárok.

A nedostával pouze minimální dávku, pokud překročím 12 měsíců DPN.

Děkuji za odpověď

Dotaz poslal/a: Ivo K., 30.09.2020 10:58
Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 30.09.2020 17:41 napsal/a:

Dobrý den,

abyste měl nárok na podporu v nezaměstnanosti, pak musíte mít v posledních dvou letech splněnu podmínku minimální doby účasti na důchodovém pojištění v rozsahu 12 měsíců.

Do doby účasti na důchodovém pojištění se vám započítávají různé činnosti – zaměstnání, podnikání, aj.

Do doby účasti na důchodovém pojištění se započítává i doba, kdy jste např. v zaměstnání neměl příjem z nějakého „omluvitelného“ důvodu (tj. zaměstnavatel za vás fakticky neodvedl sociální pojištění). Sem spadá například doba pracovní neschopnosti.

Viz paragraf 11, zákona číslo 155/1995 Sb. – zákon o důchodovém pojištění:

(2) Za dobu pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až t) a v § 5 odst. 4 nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pojištěnce proto, že tyto osoby nevykonávaly činnost zakládající účast na pojištění, pokud nešlo o omluvné důvody; za omluvné důvody se považují skutečnosti uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a). ….

A dále viz paragraf 16, písmeno a zákona číslo 155/1995 Sb. – zákon o důchodovém pojištění:

a) dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zvláštního právního předpisu, …..

Jako účast na důchodovém pojištění se vám tedy započítává celá doba vašeho posledního pracovního poměru do jeho ukončení. Tedy i doba, kdy už jste byl v pracovní neschopnosti, před skončením pracovní smlouvy na dobu určitou.

V dotazu nepíšete, kdy přesně byla pracovní smlouva ukončena. Řekněme například, že váš pracovní poměr skončil k 1. 1. 2020.

Doba pracovní neschopnosti po skončení pracovního poměru se pak už nepočítá jako doba účasti na důchodovém pojištění. Pro účely nároku na podporu v nezaměstnanosti, by se vám ale tato doba mohla započítat jako tzv. „náhradní doba“. Viz paragraf 41, zákon o zaměstnanosti, zákon číslo 435/2004 Sb:

(3) Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba

g) trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu, pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpis

Co se týká samotné podpory, tak v případě, že je potřeba ke splnění podmínky oněch 12 měsíců započítat i náhradní dobu, pak se výše podpory v nezaměstnanosti odvíjí od průměrné mzdy v ČR a je velmi nízká (první 2 měsíce jen 15% z průměrné mzdy, aktuálně cca 5000 Kč, další měsíce je to ještě méně).

Pokud v době podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti není potřeba pro splnění podmínky 12 měsíců započítat náhradní dobu, pak by se podpora v nezaměstnanosti měla odvíjet od příjmu v posledním zaměstnání.

Za předpokladu, že jste v posledním zaměstnání pracoval alespoň 12 měsíců (což splňujete), by tedy u vás nemuselo být nutné započítávat náhradní dobu až do 31. 12. 2020 (pokud by byl pracovní poměr ukončen k 1.1.2020).

Není až tak rozhodující, kdy začala samotná pracovní neschopnost, jako kdy vám skončil pracovní poměr (účast na důchodovém pojištění).

Pokud váš pracovní poměr skončil později (v dotazu nepíšete), např. 8. 8. 2020, pak by nebylo potřeba náhradní dobu pojištění započítávat až do 7. 8. 2021.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , , ,

 

Další dotazy ze sekce Nemocenská:

Nemocenská po ukončení podpůrčí doby

-

Dobrý den, Již v únoru mi skončila podpůrčí doba, tzn. další nárok mam po odpracovaných 190 dnech. A má teda otázka zní, když již nemam podpůrčí dobu a náhodou bych musel jít na krátkodobou nemocenskou (nemoc), budou mi vyplaceny peníze prvních 14 dnů, které platí zaměstnavatel? Jelikož podpůrčí doba se počítá od 15 dne na […]

Zobrazit odpověď

Nemoc při výpovědi ze zaměstnání – kdo platí nemocenskou?

-

Dobrý den, chtěla se zeptat: V zaměstnání jsem dala výpověď k 30. 11. 2021, ale 26. 11. 2021 jsem dostala Covid a byla jsem  nemocná do 12. 12. 2021. Pak jsem nastoupila na UP. Zaměstnavatel mi zaplatil jen nemocenskou od 26. 11. – 30. 11. 2021, další dny v prosinci už ne. Za 10. 12. […]

Zobrazit odpověď

Brigáda v době nemocenské – bude mi krácena nemocenská?

-

Dobrý den, jsem v pracovní neschopnosti a našel jsem si brigádu. Bude mi krácena nemocenská o částku, kterou si na brigádě vydělám?

Zobrazit odpověď

Rozvázání pracovního poměru v pracovní neschopnosti a Úřad práce

-

Dobrý den, chtěla bych zeptat: Zaměstnavatel se mnou chce rozvázat pracovní poměr v nemocenské. Z důvodu mé nemoci. Pracovní smlouvu jsem uzavřela 4. 10. 2021. A na pracovní neschopnost jsem nastoupila 27. 12. 2021. Nevím zda se mám již přihlásit na ÚP nyní nebo až mi bude pracovní neschopnost ukončena. Děkuji předem za Vaši odpověď

Zobrazit odpověď