Podpora v nezaměstnanosti a dlouhodobá pracovní neschopnost

Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem. Jsem dlouhodobě v pracovní neschopnosti a léčba směřuje k operaci zad.

Konkrétně jsem v DPN od 11. 12. 2019. V průběhu neschopenky mi skončil pracovní poměr uzavřený od 8. 8. 2017 (pracovní smlouva na dobu určitou) a zaměstnavatel mi smlouvu neprodloužil.

Podle neurochirurga je vhodná operace. Nejsem si jistý, jestli po operaci a rekonvalescenci stihnu ukončit DPN do 11. 12. 2020.

Nechtěl bych se dostat do situace, kdy nesplním nárok na dávku v nezaměstnanosti vypočtenou z čisté mzdy tím, že nebudu mít v posledních 2 letech odpracován rok (s účastí na důchodovém pojištění).

Můžete mi sdělit, kdy nejpozději ukončit nemocenskou a evidovat se na ÚP a požádat o podporu v nezaměstnanosti, abych měl na ni nárok.

A nedostával pouze minimální dávku, pokud překročím 12 měsíců DPN.

Děkuji za odpověď

Dotaz poslal/a: Ivo K., 30.09.2020 10:58
Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 30.09.2020 17:41 napsal/a:

Dobrý den,

abyste měl nárok na podporu v nezaměstnanosti, pak musíte mít v posledních dvou letech splněnu podmínku minimální doby účasti na důchodovém pojištění v rozsahu 12 měsíců.

Do doby účasti na důchodovém pojištění se vám započítávají různé činnosti – zaměstnání, podnikání, aj.

Do doby účasti na důchodovém pojištění se započítává i doba, kdy jste např. v zaměstnání neměl příjem z nějakého „omluvitelného“ důvodu (tj. zaměstnavatel za vás fakticky neodvedl sociální pojištění). Sem spadá například doba pracovní neschopnosti.

Viz paragraf 11, zákona číslo 155/1995 Sb. – zákon o důchodovém pojištění:

(2) Za dobu pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až t) a v § 5 odst. 4 nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pojištěnce proto, že tyto osoby nevykonávaly činnost zakládající účast na pojištění, pokud nešlo o omluvné důvody; za omluvné důvody se považují skutečnosti uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a). ….

A dále viz paragraf 16, písmeno a zákona číslo 155/1995 Sb. – zákon o důchodovém pojištění:

a) dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zvláštního právního předpisu, …..

Jako účast na důchodovém pojištění se vám tedy započítává celá doba vašeho posledního pracovního poměru do jeho ukončení. Tedy i doba, kdy už jste byl v pracovní neschopnosti, před skončením pracovní smlouvy na dobu určitou.

V dotazu nepíšete, kdy přesně byla pracovní smlouva ukončena. Řekněme například, že váš pracovní poměr skončil k 1. 1. 2020.

Doba pracovní neschopnosti po skončení pracovního poměru se pak už nepočítá jako doba účasti na důchodovém pojištění. Pro účely nároku na podporu v nezaměstnanosti, by se vám ale tato doba mohla započítat jako tzv. „náhradní doba“. Viz paragraf 41, zákon o zaměstnanosti, zákon číslo 435/2004 Sb:

(3) Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba

g) trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu, pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpis

Co se týká samotné podpory, tak v případě, že je potřeba ke splnění podmínky oněch 12 měsíců započítat i náhradní dobu, pak se výše podpory v nezaměstnanosti odvíjí od průměrné mzdy v ČR a je velmi nízká (první 2 měsíce jen 15% z průměrné mzdy, aktuálně cca 5000 Kč, další měsíce je to ještě méně).

Pokud v době podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti není potřeba pro splnění podmínky 12 měsíců započítat náhradní dobu, pak by se podpora v nezaměstnanosti měla odvíjet od příjmu v posledním zaměstnání.

Za předpokladu, že jste v posledním zaměstnání pracoval alespoň 12 měsíců (což splňujete), by tedy u vás nemuselo být nutné započítávat náhradní dobu až do 31. 12. 2020 (pokud by byl pracovní poměr ukončen k 1.1.2020).

Není až tak rozhodující, kdy začala samotná pracovní neschopnost, jako kdy vám skončil pracovní poměr (účast na důchodovém pojištění).

Pokud váš pracovní poměr skončil později (v dotazu nepíšete), např. 8. 8. 2020, pak by nebylo potřeba náhradní dobu pojištění započítávat až do 7. 8. 2021.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , , ,

 

Další dotazy ze sekce Nemocenská:

Nemocenská – výpověď ve zkušební době, na co je nárok?

-

Dobrý den, 31. října jsem dostala výpověď ve zkušební době. Pracovala jsem jako učitelka ve školce. Hned od 1. listopadu jsem šla na nemocenskou, kterou mi radila i paní ředitelka, že se mi více oplatí, než jít na úřad práce. Předtím jsem pracovala v jedné školce 8 let, ale zpět k dotazu. Zajímá mě, jestli mi […]

Zobrazit odpověď

Náhrada mzdy za státní svátek po skončení neschopenky

-

Dobrý den, Ve čtvrtek 16. Listopadu, mi bude končit 13denní pracovní neschopnost. V pátek 17. Listopadu je státní svátek, pak víkend, a příští týden si budu brát 5 dní řádné dovolené, takže do práce nastoupím až 27. listopadu. Zajímalo by mě, jestli mám nárok na proplacení svátku, když mi to takto navazuje na neschopenku a dovolenou? […]

Zobrazit odpověď

Nárok na placenou neschopenku na ÚP po vypršení podpůrčí doby

-

Dobrý den, v posledních dvou letech se mi nasčítalo více pracovní neschopností na různé diagnózy tak, že jsem už musela žádat o prodloužení podpůrčí lhůty (byla mi prodloužena na 3 měsíce), v té době jsem vyřizovala ID, který mi byl ale zamítnut (s odkazem na nedostatečnou dobu nemocenské 10 měsíců). Je s podivem, že se […]

Zobrazit odpověď

Neschopenka v zaměstnání na HPP – možnost podnikání jako OSVČ vedlejší

-

Dobrý den, prosím Vás mám dotaz ohledně situace, když je žena nemocná z důvodu umělého oplodnění, na nemocenské je 6 měsíců, teprve nyní z důvodu různých dalších kompilacích se to teprve povedlo. A zajímá mě, když je normálně zaměstnaná na plný úvazek u zaměstnavatele a zároveň má vedlejší činnost OSVČ, zda může v době vycházek […]

Zobrazit odpověď