Podpora v nezaměstnanosti a dlouhodobá pracovní neschopnost

Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem. Jsem dlouhodobě v pracovní neschopnosti a léčba směřuje k operaci zad.

Konkrétně jsem v DPN od 11. 12. 2019. V průběhu neschopenky mi skončil pracovní poměr uzavřený od 8. 8. 2017 (pracovní smlouva na dobu určitou) a zaměstnavatel mi smlouvu neprodloužil.

Podle neurochirurga je vhodná operace. Nejsem si jistý, jestli po operaci a rekonvalescenci stihnu ukončit DPN do 11. 12. 2020.

Nechtěl bych se dostat do situace, kdy nesplním nárok na dávku v nezaměstnanosti vypočtenou z čisté mzdy tím, že nebudu mít v posledních 2 letech odpracován rok (s účastí na důchodovém pojištění).

Můžete mi sdělit, kdy nejpozději ukončit nemocenskou a evidovat se na ÚP a požádat o podporu v nezaměstnanosti, abych měl na ni nárok.

A nedostával pouze minimální dávku, pokud překročím 12 měsíců DPN.

Děkuji za odpověď

Dotaz poslal/a: Ivo K., 30.09.2020 10:58
Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 30.09.2020 17:41 napsal/a:

Dobrý den,

abyste měl nárok na podporu v nezaměstnanosti, pak musíte mít v posledních dvou letech splněnu podmínku minimální doby účasti na důchodovém pojištění v rozsahu 12 měsíců.

Do doby účasti na důchodovém pojištění se vám započítávají různé činnosti – zaměstnání, podnikání, aj.

Do doby účasti na důchodovém pojištění se započítává i doba, kdy jste např. v zaměstnání neměl příjem z nějakého „omluvitelného“ důvodu (tj. zaměstnavatel za vás fakticky neodvedl sociální pojištění). Sem spadá například doba pracovní neschopnosti.

Viz paragraf 11, zákona číslo 155/1995 Sb. – zákon o důchodovém pojištění:

(2) Za dobu pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až t) a v § 5 odst. 4 nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pojištěnce proto, že tyto osoby nevykonávaly činnost zakládající účast na pojištění, pokud nešlo o omluvné důvody; za omluvné důvody se považují skutečnosti uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a). ….

A dále viz paragraf 16, písmeno a zákona číslo 155/1995 Sb. – zákon o důchodovém pojištění:

a) dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zvláštního právního předpisu, …..

Jako účast na důchodovém pojištění se vám tedy započítává celá doba vašeho posledního pracovního poměru do jeho ukončení. Tedy i doba, kdy už jste byl v pracovní neschopnosti, před skončením pracovní smlouvy na dobu určitou.

V dotazu nepíšete, kdy přesně byla pracovní smlouva ukončena. Řekněme například, že váš pracovní poměr skončil k 1. 1. 2020.

Doba pracovní neschopnosti po skončení pracovního poměru se pak už nepočítá jako doba účasti na důchodovém pojištění. Pro účely nároku na podporu v nezaměstnanosti, by se vám ale tato doba mohla započítat jako tzv. „náhradní doba“. Viz paragraf 41, zákon o zaměstnanosti, zákon číslo 435/2004 Sb:

(3) Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba

g) trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu, pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpis

Co se týká samotné podpory, tak v případě, že je potřeba ke splnění podmínky oněch 12 měsíců započítat i náhradní dobu, pak se výše podpory v nezaměstnanosti odvíjí od průměrné mzdy v ČR a je velmi nízká (první 2 měsíce jen 15% z průměrné mzdy, aktuálně cca 5000 Kč, další měsíce je to ještě méně).

Pokud v době podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti není potřeba pro splnění podmínky 12 měsíců započítat náhradní dobu, pak by se podpora v nezaměstnanosti měla odvíjet od příjmu v posledním zaměstnání.

Za předpokladu, že jste v posledním zaměstnání pracoval alespoň 12 měsíců (což splňujete), by tedy u vás nemuselo být nutné započítávat náhradní dobu až do 31. 12. 2020 (pokud by byl pracovní poměr ukončen k 1.1.2020).

Není až tak rozhodující, kdy začala samotná pracovní neschopnost, jako kdy vám skončil pracovní poměr (účast na důchodovém pojištění).

Pokud váš pracovní poměr skončil později (v dotazu nepíšete), např. 8. 8. 2020, pak by nebylo potřeba náhradní dobu pojištění započítávat až do 7. 8. 2021.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , , ,

 

Další dotazy ze sekce Nemocenská:

Neprodloužená nemocenská a žádost o invalidní důchod

-

Končí mi nemocenská 16. 5. 2023 a prodloužení mi bylo zamítnuto a navrženo, ať si požádám o invalidní důchod. To jsem udělala, ale než mi dojde rozhodnutí o ID, budu bez finančních prostředků jen s platem manžela. Potřebuji poradit jak dál. Jestli ukončit pracovní poměr i když zaměstnavatel se mnou dále počítá anebo se přihlásit […]

Zobrazit odpověď

Nárok na další nemocenskou (placenou neschopenku) po skončení podpůrčí doby

-

Dobrý den, tento měsíc mi bude končit neschopenka, která je už neplacená. A hned se mi vystaví nová z gynekologie. Když už mi skončila podpůrčí doba, ta nová neschopenka bude opět neplacená? Děkuji

Zobrazit odpověď

Nemocenská a ukončení zaměstnání ve zkušební době

-

Dobrý den, když ve zkušební době ukončím zaměstnání a jsem toho času zároveň na nemocenské, kdy musím doručit ukončení zaměstnání ve zkušební době písemně zaměstnavateli? Týž den, kdy ukončím pracovní neschopnost, nebo stačí následující den? Omlouvám se, ale nemůžu to nikde dohledat. Děkuji za případnou odpověď

Zobrazit odpověď

Nárok na nemocenskou po skončení pracovního poměru ve zkušební době

-

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli mám nárok na vyplácení nemocenské i po skončení pracovního poměru ve zkušební době. Zajímá mě, jestli se na to vztahuje také 7 denní ochranná lhůta, když je to ve zkušební době. K 30. 12. 2022 jsem dostala výpověď ke konci zkušební doby. Hned na začátku nového roku, od […]

Zobrazit odpověď