Pracovní doba v těhotenství – zkrácení dlouhých směn

Dobrý den,

Jako těhotná máte v zaměstnání určitě nárok na určité úlevy. Hovoří se o tom přímo v Zákoníku práce (zákon číslo 262/2006 Sb.), a v dalších souvisejících předpisech.

Zákoník práce mimo jiné hovoří o tom, že zaměstnavatel má povinnost převést těhotnou ženu na jinou práci nebo jí neukládat práce, které by mohly ohrozit její těhotenství – viz především paragraf 41 a 238:

§ 41 Převedení na jinou práci

(1) Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci,

c) koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství,

nebo také paragraf 238:

§ 238

(1) Zaměstnankyně je zakázáno zaměstnávat pracemi, které ohrožují jejich mateřství. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu.

Vyhlášku, kde je přesně specifikováno, jaké práce nesmí těhotná žena vykonávat, najdete například zde.

Co se týká pracovní doby, tak i ta je řešena v Zákoníku práce, s ohledem na těhotenství.

Zaměstnavatel, je podle Zákoníku práce povinen, vám umožnit zkrácení pracovní doby (pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody). Musíte ho ale o to požádat.

§ 241

(1) Zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o děti. 

(2) Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.

Zákon také zaměstnavateli zakazuje, aby těhotné ženě nařídil práci přes čas. Můžete jít na přes časovou práci dobrovolně, zaměstnavatel vám to ale nemůže nařídit (tak jako u ostatních zaměstnanců, kde to do určitého počtu hodin může nařídit).

Ještě k vašemu dotazu, zákon přímo nezakazuje, abyste měla v zaměstnání 11 hodinové směny. Neřeší ani to, kolik dní po sobě můžete takto pracovat.

Resp. platí zde jen ustanovení zákona, které platí pro všechny zaměstnance. Tj. mezi směnami máte nárok na nepřetržitý odpočinek alespoň 11 hodin, jednou za týden musí být nepřetržitý odpočinek alespoň 35 hodin.

Vzhledem k těhotenství, ale máte možnost zaměstnavatele požádat o zkrácení pracovní doby, jiné rozvržení směn nebo případně o převedení na jinou práci, zaměstnavatel by vám měl vyhovět.