Z čeho se počítá nemocenská po rodičovské dovolené

Dobrý den,

Pokud jste zaměstnaná na dobu neurčitou a po skončení rodičovské dovolené nebudete v zaměstnání pracovat, ale rovnou nastoupíte do pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství, tak vám bude vznikat nárok jak na náhradu mzdy (prvních 14 dní na neschopence), tak i na nemocenské dávky.

U náhrady mzdy během prvních 14 dní se vychází z průměrné hodinové mzdy (průměrný výdělek) v předchozím kalendářním čtvrtletí.

Vzhledem k tomu, že v dané době (předchozí kalendářní čtvrtletí),  pracovat nebudete, pak se průměrný výdělek nedá použít a v takovém případě se vychází z pravděpodobného výdělku – tj. z toho, kolik byste si případně vydělala, pokud byste pracovala. Vychází se z toho, co máte v pracovní smlouvě, popř. z toho co je na daném pracovišti obvyklé pro danou pracovní pozici.

Viz zákoník práce, zákon číslo 262/2006 Sb., paragraf 355:

§ 355

(1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. 

(2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

U nemocenských dávek od 15 dne na neschopence se pak výpočet provádí jinak. Tam se určuje denní vyměřovací základ (ten opět vychází z hrubé mzdy), ale obvykle se přihlíží k posledním 12 měsícům v aktuálním zaměstnání.

Protože v této době jste u zaměstnavatele nepracovala a neměla tak žádný příjem, ze kterého by se při výpočtu nemocenské dávalo vycházet (rodičovská se pro tento účel nepočítá), tak se při stanovení vyměřovacího základu postupuje do minulosti – tedy do doby, kdy jste před porodem pracovala.

Viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 18:

(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.

Podle tohoto vyměřovacího základu by se pak postupovalo i při výpočtu mateřské na druhé dítě (mateřská = peněžitá pomoc v mateřství také spadá mezi nemocenské dávky). Ta by měla vycházet ze stejných příjmů (vyměřovacího základu), jako mateřská, kterou jste měla na první dítě.