Pobírání rodičovského příspěvku i 4 rok

Dobrý den,

Prodloužení čerpání rodičovského příspěvku, je možné případně až do 4 roků dítěte, za předpokladu, že zatím nemáte vyčerpánu celou částku RP. Pak se můžete obrátit na Úřad práce a požádat o příslušnou změnu, kdy se vám zbývající částka, rozpočítá na delší dobu.

Pokud byste po skončení rodičovské dovolené (končí v den 3 narozenin dítěte), ukončila pracovní poměr dohodou, ale současně měla dále nárok na rodičovský příspěvek, tak se pro vás nemusí nic zásadního změnit.

Po dobu, kdy by vám Úřad práce vyplácel rodičovský příspěvek, za vás dále zdravotní pojištění platí stát. Sociální pojištění za vás nikdo neplatí (ani v průběhu rodičovské dovolené), doba péče o dítě (až do 4 roků), se vám ale započítává, jako doba důchodového pojištění, pro nárok na důchod.

Viz zákon o veřejném zdravotním pojištění, zákon číslo 48/1997 Sb., paragraf 7:

§ 7

(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:

c) příjemce rodičovského příspěvku;

d) ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění;

A dále viz zákon o důchodovém pojištění, zákon číslo 155/1995 Sb., paragraf 5:

(2) Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastny dále

c) osoby pečující osobně o dítě ve věku do 4 let,

Co se týká sociálního pojištění, tak zde je to navázané na rodičovský příspěvek a péči o dítě. Tj. je to pro vás stejné, ať už byste byla nezaměstnaná nebo na neplaceném volnu.

Pokud byste tedy ukončila zaměstnání, pak nemusíte chodit na Úřad práce – to by mělo smysl jen v případě, že byste si hledala nové zaměstnání. Pokud máte v plánu být doma, a novou práci si nehledat, pak je Úřad práce zbytečný.

Zvláště s ohledem na to, že pokud dostanete odstupné, tak první tři měsíce nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti (resp. podpora se nevplácí po dobu, za kterou vám je vyplaceno odstupné, předpokládám, že by to u vás byly 3 měsíce, může ale být i déle).

A také s ohledem na to, že jako uchazeč o zaměstnání, byste si musela aktivně hledat novou práci nebo akceptovat nabídky od úřadu práce.

Rozdíl zde ale může být v tom, z čeho se vypočítává podpora v nezaměstnanosti. Po skončení zaměstnání by se mohlo vycházet z vašeho průměrného příjmu. Pokud byste šla na Úřad práce, až po skončení rodičovského příspěvku, pak se bude vycházet z průměrné mzdy v ČR a podpora je jen velmi nízká.

Pokud byste ale byla doma s dítětem (a nezaměstnaná), pak byste pravděpodobně neměla nárok na PPM s druhým dítětem.

Nárok byste mohla mít jen v případě, že byste při ukončení zaměstnání už byla těhotná, a že by vám nástup na druhou PPM, vycházel během ochranné doby 180 dní, od skončení zaměstnání. Tj. musela byste otěhotnět velmi brzy, aby vám to vycházelo.

Pokud byste byla dále zaměstnaná (byť jen formálně na neplaceném volnu), pak byste měla mít na druhou PPM nárok.

Výpočet PPM, by vycházel buď z aktuálního vyměřovacího základu (pokud byste měla nějaké příjmy), nebo vy se vycházelo z vyměřovacího základu, před první PPM (v případě, že druhá PPM začíná do 4 roků dítěte, a vy jste stále zaměstnaná u stejného zaměstnavatele, pak se „automaticky“ vychází z toho vyššího vyměřovacího základu).

Viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 19:

(3) U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich úpravou podle § 21.

Co se týká povinnosti, aby vám zaměstnavatel „držel“ místo, tak je to tak, že původní pracovní pozici, vám zaměstnavatel musí dát pouze po skončení mateřské dovolené.

Po skončení rodičovské dovolené nebo po skončení neplaceného volna, vám zaměstnavatel nemusí dávat identickou pracovní pozici, ale může vás zařadit na nějaké pracovní místo, které je v souladu s tím, co máte uvedeno v pracovní smlouvě - tj. záleží i na tom, jak máte specifikovánu pracovní pozici ve smlouvě.

Například pokud máte ve smlouvě uvedeny nějaké administrativní práce, tak vám zaměstnavatel musí nabídnout nějakou pozici v kanceláři a nemůže to být „jakékoliv“ místo, třeba někde ve výrobě. Může vám ale nabídnout i jinou administrativní práci, na jiném oddělení.

Nesmí vám ale měnit výši platu/druh práce bez vašeho souhlasu, takže to nemůže být tak úplně „jakékoliv místo“, jak píšete ve svém dotazu.

Viz zákoník práce. Zákon číslo 262/2006 Sb., paragraf 47 – týká se nástupu po mateřské dovolené:

§ 47

Nastoupí-li zaměstnanec po skončení výkonu veřejné funkce nebo činnosti pro odborovou organizaci, pro kterou byl uvolněn v rozsahu pracovní doby, nebo po skončení vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení nebo zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, nebo po skončení doby poskytování dlouhodobé péče v případech podle zákona o nemocenském pojištění se souhlasem zaměstnavatele podle § 191a, nebo po skončení doby ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle zákona o nemocenském pojištění a doby péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených zákonem o nemocenském pojištění, do práce, anebo nastoupí-li do práce zaměstnanec po skončení dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, je zaměstnavatel povinen zařadit je podle pracovní smlouvy.

Po rodičovské dovolené/neplaceném volnu už platí pouze obecné ustanovení v paragrafu 38:

§ 38

(1) Od vzniku pracovního poměru je 

a) zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem,