Druhá neschopenka, po odpracování 3 měsíců v zaměstnání
Dobrý den,
jsem zaměstnán 12 let a v roce 2019 od 4. 7. 2019 – 30. 9. 2020 jsem byl v pracovní neschopnosti.
Od 1. 10. 2020 jsem byl v zaměstnání a byl se mnou ukončen pracovní poměr dohodou k 31. 12. 2020 tj. 3 měsíce.
Od 2. 1. 2021 mám novou pracovní neschopnost, po operaci ruky.
Moje otázka je, jak dlouho mohu pobírat nemocenské dávky. Celý rok, nebo jen 3 měsíce, které jsem odpracoval?
Děkuji
Odpověď:
Dobrý den,
Za obvyklých podmínek je maximální doba pracovní neschopnosti s nárokem na nemocenské dávky (placené neschopenky) v délce 380 dní. V oprávněných případech, pak může být tato doba postupně prodloužena až o dalších 350 dní.
Pokud jste ale před tím byl delší dobu v pracovní neschopnosti, a vyčerpal celou dobu 380 dní, během předchozí pracovní neschopnosti, tak následně máte nárok jen na kratší dobu.
Je to tak, že od data zahájení nové neschopenky, se postupuje dále do minulosti o 380 dní. Pokud v těchto předchozích 380 dnech, byla jiná pracovní neschopnost, pak se dny na neschopence odečtou.
Tj. ano. Ve výsledku je to, že pokud jste po skončení předchozí neschopenky pracoval jen 92 dní (započítávají se kalendářní dny), tak nyní budete mít nárok na nemocenské dávky jen po tuto dobu.
Abyste měl nárok opět na celých 380 dní, pak byste po skončení předchozí neschopenky musel pracovat alespoň půl roku (190 dní).
Viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 26:
§ 26
(1) Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak. V období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 podpůrčí doba začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 22. kalendářním dnem nařízené karantény.
(2) Vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby uvedené v odstavci 1 doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti; tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Předchozí období dočasné pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Věta první a druhá se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.
Zařazeno v: Dlouhodobá neschopenka a nemocenská, Dlouhodobá pracovní neschopnost a nemocenská, Jaká je maximální délka nemocenské?, Kdo platí nemocenskou po skončení zaměstnání, Maximální délka nemocenské, Minimální doba nemocenského pojištění, Minimální doba v zaměstnání pro nárok na nemocenskou, Nemocenská po skončení zaměstnání, Pracovní neschopnost po skončení zaměstnání, Prodloužení neschopenky
Další dotazy ze sekce Nemocenská:
Akční nabídka: Máte hluboko do kapsy? Potřebujete finanční injekci a nevíte, kde sehnat peníze? Máme tady výhodnou akční nabídku - Rychlá půjčka v hotovosti Brno. Nebo se také podívejte na další nabídku solidní a ověřené půjčky - Půjčky v hotovosti na ruku ihned Liberec. Získejte peníze ještě dnes. Šance na schválení pro každého žadatele.