Nárok na odstupné ze zdravotních důvodů a výše odstupného

Dobrý den,

na odstupné po výpovědi ze zaměstnání, je nárok v závislosti na počtu odpracovaných roků, nebo v závislosti na důvodu ukončení pracovního poměru.

Pokud se jedná o „běžnou“ výpověď ze zaměstnání, podle paragrafu 52, odstavec a až c, zákoníku práce (zákon číslo 262/2006 Sb.), tj. pro nadbytečnost, reorganizaci nebo rušení zaměstnavatele, tak máte nárok na odstupné ve výši 1 – 3 násobky průměrného měsíčního výdělku:

• Pokud pracujete pro zaměstnavatele méně než 1 rok, pak je to 1 násobek průměrného měsíčního výdělku
• Pokud pracujete pro zaměstnavatele méně než 2 roky, pak jsou to 2 násobky průměrného měsíčního výdělku
• Pokud pracujete pro zaměstnavatele více než 2 roky, pak jsou to 3 násobky průměrného měsíčního výdělku

Pouze v případě, že je pracovní poměru ukončen podle paragrafu 52, odstavec e (zákoník práce), pak je nárok na odstupné ve výši 12 násobků průměrného výdělku.

Zde se jedná o ukončení zaměstnání ze „zdravotních důvodů“ – pokud se jedná o následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Pokud je zaměstnání ukončeno z jiných zdravotních důvodů, které nevznikly jako důsledek zaměstnání, pak nárok na takto vysoké odstupné není.

Výše odstupného se odvíjí od průměrného měsíčního hrubého výdělku. Což je ale něco jiného, než hrubá mzda.

Průměrný výdělek se určuje na základ posledního kalendářního čtvrtletí. Pokud jste v tomto čtvrtletí neodpracoval alespoň 21 dní, pak se použije pravděpodobný výdělek. Viz paragraf 351 až 355 zákoníku práce.

Doba, kdy jste v pracovní neschopnosti a náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele, nebo nemocenské dávky od ČSSZ, se do výpočtu výše odstupného nijak nepromítnou. Zohledňují se jen skutečně odpracované hodiny a váš výdělek, včetně práce přes čas.

Z odstupného se vám následně strhává daň ve výši 15%. Sociální a zdravotní pojištění se z odstupného už ale neplatí.