Nárok na příspěvek na bydlení v rodinném domě

Dobrý den, žiji v rodinném domku, kde mi nic nepatří, přemýšlím požádat majitele (2 syny) o nájemní smlouvu. Nájem po mně chtít nebudou.

První dotaz je tedy, zda postačí napsat do nájemní smlouvy, nájem za symbolickou  1 Kč. Jako formalitu, že nájemní smlouvu k žádosti na příspěvek na bydlení doložím.

Druhý dotaz, se týká, že na adrese, kde bydlím trvale i s dcerou, jsou přihlášeni ještě jiné osoby, ale zde nebydlí. Nebude to prosím problém, při žádosti, kolik lidí, zde bydlí trvale?

No a ještě prosím 3. dotaz. Můj syn, ještě studující věk 19 let, pobíraje sirotčí důchod, se od nás odstěhoval, žije u babičky, kde nemá samozřejmě nějakou nájemní smlouvu, ale stále má trvalé bydliště  u  nás.

Dotaz zní, zda se syn bude započítávat a musím psát údaje, když u nás nebydlí. Rozhodl se živit sám, ani nevím kolik má příjem sirotčího důchodu a ještě ale studuje. Musí být zahrnut, do údajů k žádosti na bydlení?

Děkuji velice za odpovědi.

Dotaz poslal/a: Jana, 17.02.2021 8:49
Bc. Jan Bárta
Bc. Jan Bárta 18.02.2021 16:59 napsal/a:

Dobrý den,

Nárok na příspěvek na bydlení můžete mít, na základě doložení platné nájemní smlouvy, nebo na základě toho že jste majitelem domu (či nějakého bytu), nebo se jedná o družstevní byt. Bez toho to nejde. Takže nájemní smlouvu potřebujete určitě.

Současně ale platí, že příspěvek na bydlení se vyplácí maximálně do výše skutečně zaplacených (doložených) nákladů na bydlení. Pokud budete mít nájem ve výši symbolické jedné 1 Kč, tak by i příspěvek byl maximálně 1 Kč (resp. nárok by nebyl vůbec, protože náklady na bydlení by byly moc nízké ve srovnání s příjmy).

U příspěvku na bydlení, musíte dokládat náklady na bydlení vždy jednou za 3 měsíce (předchozí kalendářní čtvrtletí). Dokládají se skutečně zaplacené náklady – tj. zaplacené složenky, faktury, SIPO, případně výpis z účtu apod.

Mezi náklady spadá nájemné, platy za služby, platby za energie (voda, elektřina, plyn apod.).

Tyto náklady na bydlení by měly být vyšší než 30% vašeho příjmu (v Praze 35%) – viz zákon o státní sociální podpoře, zákon číslo 117/1995 Sb., paragraf 24:

§ 24 Podmínky nároku na příspěvek na bydlení

(1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, jestliže 

a) náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu vlastníka, nebo nájemce bytu a společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a současně

b) součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

Takže pokud doložíte jen nízké nebo zanedbatelné náklady na bydlení, tak vám příspěvek na bydlení nevznikne.

Další věc je ta, že se dokládá výše příjmu, a to za všechny osoby, které v daném domě skutečně bydlí. Zde by záleželo i na tom, zda je dům zkolaudován jako jedna obytná jednotka, nebo zda je rozdělen na více bytových jednotek a vy si tak „pronajímala“ jen jednu z nich.

Pokud by byl dům zkolaudován, jako jedna obytná jednotka, pak se společně posuzují všechny osoby, které zde skutečně bydlí. Trvalé bydliště ale nemusí být rozhodující.

Resp. dříve se to bralo jen podle trvalého bydliště. Nyní se ale posuzuje faktický stav. U osob, které mají v domě trvalý pobyt, ale bude nutné dokládat, že zde ve skutečnosti nebydlí (minimálně 3 měsíce).

Pokud mají v domě trvalý pobyt jiné osoby, a budou případně schopné doložit, že bydlí jinde (například doložením nájemní smlouvy na jiný byt, nebo jiným způsobem), tak by se neměly zahrnovat do společně posuzovaných osob.

Viz paragraf 7:

(6) Krajská pobočka Úřadu práce může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu.

U všech osob, které v domě skutečně bydlí, se dokládá výše příjmu – opět za předchozí 3 měsíce (kalendářní čtvrtletí).

O tom, zda budete mít nárok na příspěvek na bydlení, pak bude rozhodovat výše příjmu (všech společně posuzovaných osob), výše doložených nákladů na bydlení, počet osob, a velikost města/obce, kde bydlíte. Viz například tato kalkulačka pro výpočet příspěvku na bydlení.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , , ,

 

Další dotazy ze sekce Bydlení:

Rozhodný příjem pro příspěvek na bydlení a daňový bonus na dítě

-

Dobrý den, v dubnu jsem dostala vrácený přeplatek na dani a větší část z toho byl daňový bonus na dítě. Počítá se to do příjmů, když si budu žádat o příspěvek na bydlení za 2. čtvrtletí tohoto roku? Mnohokrát děkuji za odpověď.

Zobrazit odpověď

Dotaz na trvalé bydlení – bez nájemní smlouvy

-

Dobrý den, poprosila bych o radu: Opatrovala jsem maminku 9 let a vzhledem k tomu, že tam měla doživotní bydlení zajištěno, „věcné břemeno“, ale chalupa už byla předána mojí neteři a synovci, tak jsem si trvalé bydliště přehlásila na „fixní adresu“ na 7 let. Maminka zemřela a já neměla kam jít a tak mi nastávající […]

Zobrazit odpověď

Změna trvalého pobytu během neschopenky

-

Dobrý den, mám dotaz na změnu trvalého pobytu. Žila jsem v bytě, který mi pronajímala známá, ve kterém mám i trvalý pobyt. Teď během prosince jsem se nastěhovala do nového většího bytu a to v době, kdy jsem měla a stále mám pracovní neschopnost. Adresu při pracovní neschopnosti mám nahlášenou už na nové adrese, kde […]

Zobrazit odpověď

Vystěhování bývalé přítelkyně – trvalý pobyt

-

Dobrý den, bydlím v rodinném domě, který je mým výlučným vlastnictvím. Měl jsem dlouhodobější vztah s přítelkyní (nebyli jsme manželé). V poslední době nám to hodně neklape a v podstatě se rozcházíme. Chci, aby se moje přítelkyně odstěhovala, ale ona to odmítá. Tvrdí, že nemá kam jít, a že ji nemohu vystěhovat, protože tam má trvalé bydliště. Zajímalo by mě, […]

Zobrazit odpověď