Nemocenská a mateřská po neplaceném volnu

Dobrý den,

V průběhu neplaceného volna, vám nárok na nemocenskou nevzniká. Je to tak stanoveno přímo v příslušném zákonu – viz paragraf 28, odstavec 5, zákon číslo 187/2006 Sb.:

(5) Nemocenské se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu nebo služební volno, za které nebyl poskytnut služební příjem nebo služební plat, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno. Ustanovení věty první neplatí v případě, kdy pojištěnka nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z žádné pojištěné činnosti, v případě, kdy pojištěnec byl uznán dočasně práce neschopným podle § 57 odst. 1 písm. e) a f) a v případě pracovního nebo služebního volna poskytnutého z důvodů ošetřování nebo péče uvedených v § 39 odst. 1 písm. a) nebo b).

Pokud ale ukončíte neplacené volno, tak jste pak opět zase běžný zaměstnanec se vším, co k tomu náleží.

Tj. ve chvíli kdy budete těhotná (pokud by byla potřeba jít na neschopenku z důvodu rizikového těhotenství), tak se se zaměstnavatelem domluvíte na ukončení neplaceného volna, a současně si necháte vystavit neschopenku.

A máte ihned nárok jak na náhradu mzdy od zaměstnavatele, tak následně i na nemocenské dávky.

Vzhledem k předchozímu neplacenému volnu (a předcházející rodičovské dovolené), se jak náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele (prvních 14 dní), tak i nemocenské dávky (od 15 dne), nebudou dát spočítat z vašeho aktuálního příjmu (žádný příjem ze zaměstnání nyní není).

V případě náhrady mzdy, se nemocenská počítá na základě průměrného výdělku za poslední kalendářní čtvrtletí. Pokud v tomto období nemáte odpracováno alespoň 21 dní, pak se namísto průměrného výdělku použije pravděpodobný. Viz paragraf 355, zákoník práce (zákon číslo 262/2006 Sb.):

§ 355

(1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. 

(2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

U nemocenských dávek od 15 dne, to bude podobné. Tam se běžně vychází z vyměřovacího základu za posledních 12 měsíců. Vzhledem k tomu, že jste v tomto období nepracovala (mateřská či rodičovská dovolená nebo i neplacené volno spadá do vyloučené doby), tak se zde bude postupovat dále do minulosti – vycházelo by se z příjmů, před první mateřskou – viz odstavec 6, paragraf 18, zákon o nemocenském pojištění:

(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.

Na mateřskou (peněžitou pomoc v mateřství, PPM), byste u druhého dítěte velmi pravděpodobně měla mít nárok. Tím, že jste stále zaměstnaná (pracovní poměr na dobu neurčitou) a tím, že vás následně během neschopenky zaměstnavatel ani nemůže propustit (kromě specifických výjimek), byste měla splňovat všechny podmínky pro nárok na PPM.

Pokud by se vám druhé dítě mělo narodit do 4 roků toho prvního (resp. nástup na PPM by spadal do 4 roků věku prvního dítěte), tak se při výpočtu PPM, postupuje podle odstavce 3, paragraf 19, zákona o nemocenském pojištění:

(3) U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich úpravou podle § 21.