Příspěvek na bydlení – jak se počítají náklady na bydlení?

Dobrý den,

Normativní náklady na bydlení (o kterých píšete ve svém dotazu), jsou něco trochu jiného. U příspěvku na bydlení, se dokládají skutečně zaplacení náklady na bydlení, za předchozí kalendářní čtvrtletí.

Normativní náklady na bydlení, jsou tabulkové hodnoty (viz. příslušné nařízení vlády, které se používají při posuzování nároku/výše příspěvku na bydlení), stanovené pro velikost města/obce a počet osob, užívajících byt.

Přičemž skutečné náklady na bydlení, by neměly být vyšší než ty normativní náklady. Resp. příspěvek na bydlení, může být vyplacen maximálně do výše normativních nákladů (zjednodušuji).

Co se týká doložení skutečně zaplacených nákladů na bydlení - ty se dokládají za předchozí kalendářní čtvrtletí, a pro stanovení nároku/výše příspěvku na bydlení, se používá průměrná hodnota.

Viz zákon o státní sociální podpoře, zákon číslo 117/1995 Sb., paragraf 24, odstavec 3 a 4:

(3) Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje. Do nákladů na bydlení se započítávají náklady na bydlení

a) uhrazené v rozhodném období oprávněnou osobou nebo společně posuzovanými osobami, pokud v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, žily v rozhodném období,

b) ve výši 80 % příslušných normativních nákladů na bydlení, pokud oprávněná osoba nebo společně posuzované osoby v rozhodném období, nebo po část tohoto rozhodného období, v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, nežily, s výjimkou situace, kdy stejný okruh společně posuzovaných osob žil v jiném bytě, a byl jim z tohoto důvodu poskytován příspěvek na bydlení; v takovém případě se započtou náklady na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytě.

(4) Pro zjištění nákladů na bydlení za kalendářní čtvrtletí se započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny, a to i za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují. Byla-li v období kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují, vrácena částka jako přeplatek na nákladech na bydlení, snižuje se částka nákladů na bydlení v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a to i v případě, že vrácená částka byla za dobu delší než toto kalendářní čtvrtletí.

Takže pokud budete mít jeden měsíc nižší náklady na bydlení (nezaplatíte zálohu na elektřinu) a následně budete mít dva měsíce zase naopak vyšší náklady na bydlení (budete doplácet nezaplacenou částku), tak se to zprůměruje mezi 3 měsíce, a ve výsledku to bude stejné, jako byste každý měsíc platil to, co máte.

Rozhodující je tedy průměrná výše během čtvrtletí, ne konkrétní měsíc.