Výpočet náhrady mzdy za svátek + nemocenská?

Zdravím, měl bych 2 dotazy.

Od kdy se počítá neschopenka – od 1 dne nebo až od 4 dne (zdali první 3 dny jsou neplacené)?

A 2 dotaz – firma je nově založená od 1. 1. 2021 a za leden jsem měl cca53 hrubého – čistého 41 tisíc. Zaměstnavatel nám vypočítal průměr za svátek cca850,-.

Mzdu rozdělil na 2 části – zákl. 24500 + zbytek odměny. Dle výpočtu počítal průměr ze základu a tvrdí, že se po 3 kalendářních měsících bude počítat jinak.

Může, jelikož jsme od 1. 1. 2021 nově založení takhle postupovat nebo to musí počítat z čisté mzdy, co je uvedeno na výplatní pásce?

Dotaz poslal/a: Pavel K., 25.02.2021 15:33
Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 27.02.2021 16:56 napsal/a:

Dobrý den,

Náhrada mzdy za nemoc, během prvních 14 dní, je vyplácena od 1 dne. „První 3 dny neplacené neschopenky“ bývaly dříve (do poloviny roku 2019). Nyní je nárok na náhradu mzdy již od prvního dne.

Pozor ale na to, že náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele, není vyplácena za kalendářní dny, ale za skutečně zameškané (neodpracované) hodiny, podle vašeho rozpisu směn.

Pokud onemocníte tak, že vám do prvních 3 dní spadá třeba víkend (a o víkendu nemáte žádnou plánovanou směnu), tak jsou tyto dva dny víkendu „neplacené“.

Co se týká výpočtu náhrady mzdy za svátek (nebo i za nemoc), tak zde nehraje čistá mzda roli. Vychází se z průměrného hrubého hodinového výdělku (což je něco trochu jiného než průměrná hrubá mzda).

Ten se zpravidla počítá na základě předchozího kalendářního čtvrtletí. Pokud jste pro zaměstnavatele v předchozím kalendářním čtvrtletí nepracoval, pak se vychází z aktuálního kalendářního čtvrtletí, od zahájení zaměstnání.

Pokud jste ale v aktuálním čtvrtletí neodpracoval alespoň 21 dní (směn), tak se namísto průměrného hrubého hodinového výdělku, použije pravděpodobný výdělek

Viz zákoník práce, zákon číslo 262/2006 Sb., paragraf 355:

§ 355

(1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. 

(2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , , ,

 

Další dotazy ze sekce Pracovní neschopnost a nemocenská:

Výpověď a neschopenka – ochranná doba, kdo platí nemocenskou?

-

Dobrý den, chci se zeptat, na ochrannou lhůtu po ukončení pracovního poměru. Dostala jsem výpověď, teď uběhly dva měsíce a měla jsem nastoupit na nové místo, ale tam mě teď nevezmou, protože jsem nemocná (chřipka). Když nastoupím na nemocenskou, kdo mě ji hradí? Děkuji

Zobrazit odpověď

Opakovaná pracovní neschopnost – výpověď dohodou, nezaměstnanost

-

Dobrý den, mám poněkud složitý dotaz v oblasti 56 + a opakované PN. Koncem roku 2023 jsem onemocněl vážnou nemocí a už nyní vím, že léčba bude minimálně půl roku, a to jen pokud půjde vše dobře. Už nyní mám plánovanou totální endoprotézu na podzim 2025, která si zase vyžádá půlroční rehabilitaci. Protože jsem odpovědně […]

Zobrazit odpověď

Nárok na nemocenské dávky – výpověď ve zkušební době v 1. den nemoci?

-

Pracovala jsem jako zaměstnanec a dostanu ukončení pracovního poměru po odpracování cca 1,5 měsíců, tedy ve zkušební době ve chvíli, kdy donesu potvrzení o pracovní neschopnosti. Je v tomto případě nárok na nemocenské dávky? Děkuji za odpověď

Zobrazit odpověď

Mateřská po nemocenské – budu mít nárok?

-

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat: Jsem rok a půl na nemocenské a jsem těhotná, budu mít nárok na mateřskou a z čeho se mi bude počítat? Děkuji za odpověď

Zobrazit odpověď