Výpočet náhrady mzdy za svátek + nemocenská?

Zdravím, měl bych 2 dotazy.

Od kdy se počítá neschopenka – od 1 dne nebo až od 4 dne (zdali první 3 dny jsou neplacené)?

A 2 dotaz – firma je nově založená od 1. 1. 2021 a za leden jsem měl cca53 hrubého – čistého 41 tisíc. Zaměstnavatel nám vypočítal průměr za svátek cca850,-.

Mzdu rozdělil na 2 části – zákl. 24500 + zbytek odměny. Dle výpočtu počítal průměr ze základu a tvrdí, že se po 3 kalendářních měsících bude počítat jinak.

Může, jelikož jsme od 1. 1. 2021 nově založení takhle postupovat nebo to musí počítat z čisté mzdy, co je uvedeno na výplatní pásce?

Dotaz poslal/a: Pavel K., 25.02.2021 15:33
Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 27.02.2021 16:56 napsal/a:

Dobrý den,

Náhrada mzdy za nemoc, během prvních 14 dní, je vyplácena od 1 dne. „První 3 dny neplacené neschopenky“ bývaly dříve (do poloviny roku 2019). Nyní je nárok na náhradu mzdy již od prvního dne.

Pozor ale na to, že náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele, není vyplácena za kalendářní dny, ale za skutečně zameškané (neodpracované) hodiny, podle vašeho rozpisu směn.

Pokud onemocníte tak, že vám do prvních 3 dní spadá třeba víkend (a o víkendu nemáte žádnou plánovanou směnu), tak jsou tyto dva dny víkendu „neplacené“.

Co se týká výpočtu náhrady mzdy za svátek (nebo i za nemoc), tak zde nehraje čistá mzda roli. Vychází se z průměrného hrubého hodinového výdělku (což je něco trochu jiného než průměrná hrubá mzda).

Ten se zpravidla počítá na základě předchozího kalendářního čtvrtletí. Pokud jste pro zaměstnavatele v předchozím kalendářním čtvrtletí nepracoval, pak se vychází z aktuálního kalendářního čtvrtletí, od zahájení zaměstnání.

Pokud jste ale v aktuálním čtvrtletí neodpracoval alespoň 21 dní (směn), tak se namísto průměrného hrubého hodinového výdělku, použije pravděpodobný výdělek

Viz zákoník práce, zákon číslo 262/2006 Sb., paragraf 355:

§ 355

(1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. 

(2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , , ,

 

Další dotazy ze sekce Pracovní neschopnost a nemocenská:

Výpověď ze strany zaměstnance a následná nemocenská

-

Dobrý den, podala jsem výpověď v zaměstnání. Výpovědní lhůta mně končí k 31. 7. 2024. Měla jsem v plánu 2 měsíce zůstat doma a následně nastoupit někam jinam.  Nicméně jsem nyní absolvovala nějaká vyšetření, která nedopadla dobře. Výsledky budu mít v polovině července, tedy ještě, když budu v pracovním poměru. Moje otázka zní: Pokud nastoupím […]

Zobrazit odpověď

Ošetřovné na manžela, pokud jsem na RD

-

Dobrý den, jsem na rodičovské dovolené, u zaměstnavatele jsem stále vedená jako jeho zaměstnanec. Chci se zeptat, jestli mohu pobírat ošetřovné na manžela, kterého čeká náročná operace a následná několikaměsíční rekonvalescence. Dle lékařů se předpokládá, že nebude moci několik měsíců chodit. Manžel je zaměstnaný. Je možné mít na něj ošetřovné, pokud jsem na RD s […]

Zobrazit odpověď

Co dělat, když v neschopence končí pracovní smlouva?

-

Dobrý den, chci se zeptat: Jsem na neschopence od ledna tohoto roku a ještě minimálně 2 měsíce budu a nyní mi končí v práci smlouva. Od zaměstnavatele už vím, že mi smlouvu neprodlouží, protože jsem právě na neschopence a nejsem v práci. Chci se zeptat, jak je to s Úřadem práce? Musím i v neschopence […]

Zobrazit odpověď

Vycházky v pracovní neschopnosti – neschopenka bez vycházek

-

Dobrý den, chtěla bych se prosím zeptat: Můj manžel je 14 dní po operaci prostaty. Zatím nedostal od ošetřujícího lékaře povoleny vycházky, za měsíc další kontrola. To opravdu nemá nárok na vycházky? Nebo kam se má obrátit? Děkuji za odpověď a přeji hezký den

Zobrazit odpověď