Výpověď dohodou a nemocenská

Dobrý den,

Co se týká období 2:

Pokud je pracovní neschopnost zahájena ještě v průběhu pracovního poměru (nebo maximálně do 7 dní od skončení pracovního poměru), tak je nárok na nemocenské dávky i po skončení zaměstnání. Nemocenské dávky jsou ale vypláceny až od 15 dne.

Za 30 a 31. 1. by byl nárok ještě na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Po skončení pracovního poměru, už ale nárok na náhradu mzdy není. Za 1. 2. až 12. 2. tedy není nárok na „nemocenskou“. Od 13. 2. až 2. 3. je nárok na nemocenské dávky (platí stát).

Co se týká zdravotního pojištění, tak plátcem zdravotního pojištění, je během pracovní neschopnosti po skončení pracovního poměru stát. Tuto skutečnost (pracovní neschopnost po skončení zaměstnání), je ale nutné oznámit zdravotní pojišťovně. Za dobu, kdy je nárok na nemocenské dávky, je plátcem ZP stát.

Viz zákon o veřejném zdravotním pojištění (zákon číslo 48/1997 Sb.), paragraf 7:

(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:

i) osoby uvedené v § 5 písm. c), které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění;

Sociální pojištění po skončení zaměstnání nikdo neplatí. Doba pracovní neschopnosti po skončení zaměstnání, kdy je nárok na nemocenské dávky, se ale započítá jako náhradní doba důchodového pojištění.

Během pracovní neschopnosti se nedá jít na Úřad práce, resp. Úřad práce nezařadí do evidence uchazečů o zaměstnání člověka s neschopenkou.

Viz zákon o zaměstnanosti (zákon číslo 435/2004 Sb.), paragraf 25:

(2) Uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou

a) je uznána dočasně neschopnou práce,

Co se týká bodu 4:

Povinnost platit si sám zdravotní pojištění vzniká, pokud po celý kalendářní měsíc není plátcem nikdo jiný. OBZP (osoby bez zdanitelných příjmů) platí pojišťovně zdravotní pojištění vždy jen za celý kalendářní měsíc, není nutné doplácet jednotlivé dny.