Nemoc při výpovědi ze zaměstnání – kdo platí nemocenskou?

Dobrý den, chtěla se zeptat:

V zaměstnání jsem dala výpověď k 30. 11. 2021, ale 26. 11. 2021 jsem dostala Covid a byla jsem  nemocná do 12. 12. 2021. Pak jsem nastoupila na UP.

Zaměstnavatel mi zaplatil jen nemocenskou od 26. 11. – 30. 11. 2021, další dny v prosinci už ne. Za 10. 12. – 12. 12. 2021  jsem dostala zaplaceno od OSSZ.

Chtěla jsem se zeptat, jestli bývalý zaměstnavatel postupoval správně?

Děkuji za odpověď

Dotaz poslal/a: Viera M., 20.01.2022 13:54

Odpověď:

Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 21.01.2022 10:19 napsal/a:
 

Dobrý den,

Postup zaměstnavatele je zcela v souladu se zákoníkem práce. Pokud jste v pracovní neschopnosti, pak vám během prvních 14 dní, platí zaměstnavatel náhradu mzdy za nemoc. Od 15 dne, pak vzniká nárok na nemocenské dávky, které již platí stát, prostřednictvím ČSSZ (resp. místně příslušné OSSZ).

Na rozdíl od nemocenských dávek, které jsou od 15 dne vypláceny za každý kalendářní den, a to i v době, kdy již nejste zaměstnaná, náhradu mzdy vám zaměstnavatel platí jen v době, kdy jste jeho zaměstnancem.

Jak již vyplývá z názvu – náhrada mzdy za nemoc, slouží jako kompenzace za ušlou mzdu. Náhrada mzdy se tak vyplácí jen za skutečně neodpracované dny (hodiny).

Není na ni nárok například o víkendu (na rozdíl od nemocenských dávek, které náleží za všechny kalendářní dny, včetně víkendů a státních svátků). Nebo by na ni nebyl nárok ani za dobu, kdy byste například čerpala neplacené volno nebo i v dalších situacích.

V době, kdy vám nevzniká nárok na mzdu od zaměstnavatele, nebo kdy již nejste zaměstnancem, vám tedy nevzniká nárok na náhradu mzdy.

Viz zákoník práce, zákon číslo 262/2006 Sb., paragraf 192, odstavec 1 (a dále).

§ 192

(1) Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu ve dnech podle věty druhé a ve výši podle odstavce 2, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. V mezích období uvedeného ve větě první přísluší tato náhrada mzdy nebo platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění, a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského. Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu následujícím kalendářním dnem. Jestliže v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, dávka otcovské poporodní péče nebo dlouhodobé ošetřovné, náhrada mzdy nebo platu nepřísluší. Vznikne-li zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény právo na náhradu mzdy nebo platu podle věty první až třetí, nepřísluší mu současně náhrada mzdy nebo platu z důvodu jiné překážky v práci.

Pokud byste například onemocněla až 1. 12. (tj. až po skončení pracovního poměru), pak byste po celých prvních 14 dní nic nedostala. Měla byste pak nárok až na nemocenské dávky od 15 dne (na ty je nárok, i když je pracovní neschopnost zahájena i po skončení zaměstnání – pokud je to nejpozději do 7 dní od skončení pracovního poměru).

Náhrada mzdy za nemoc, se ale vyplácí jen v době, kdy jste zaměstnancem a pouze za dny (hodiny), kdy jste měla pracovat podle rozvrhu směn, a nepracovala z důvodu pracovní neschopnosti.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , ,