Konec nemocenské – prodloužení neschopenky nebo podpora v nezaměstnanosti?

Dobrý den,

Na nemocenské dávky, během pracovní neschopnosti, je nárok maximálně po dobu 380 dní, od začátku neschopenky. Tato základní podpůrčí doba nemocenské, může být případně prodloužena.

O prodloužení nároku na nemocenskou si budete muset požádat (viz žádost o prodlužení na webu ČSSZ). Prodlužuje se maximálně o 3 měsíce. Prodloužení je ale možné i opakovaně – maximálně ale o 350 dní.

Na prodloužení podpůrčí doby není nárok „automaticky“. Bude se tím zabývat posudkový lékař, který bude hodnotit zdravotní stav. Jednou z podmínek pro prodloužení podpůrčí doby nemocenského, je předpoklad, že u vás dojde v dohledné době k uzdravení (nabytí pracovní schopnosti – nemusí to být schopnost výkonu původní práce, ale i nějaké jiné).

Viz paragraf 27, zákon o nemocenském pojištění:

§ 27

Po uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26 se nemocenské vyplácí na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí nemocenské, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti; takto lze postupovat i opakovaně, přičemž při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského nesmí být doba tohoto prodloužení delší než 3 měsíce. Nemocenské lze podle věty první vyplácet celkem nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26.

Pokud by vám byla ukončena pracovní neschopnost, tak následně můžete být evidována na Úřadu práce.

Doba v pracovní neschopnosti (po skončení zaměstnání, kdy jste měla nárok na nemocenské dávky), se pro účely podpory v nezaměstnanosti, započítává jako „náhradní doba zaměstnání“.

Na podporu v nezaměstnanosti, tedy může být nárok i po skončení dlouhodobé neschopenky. Podpora pak ale vychází poměrně nízká.

Pokud se uchazeč o zaměstnání neeviduje na Úřad práce ihned po skončení zaměstnání, ale až po skončení pracovní neschopnosti – tj. jako poslední činnost se nedá hodnotit zaměstnání, ale pouze náhradní doba, pak se výpočet podpory odvíjí od průměrné mzdy v ČR.

Průměrná mzda v ČR pro výpočet podpory v nezaměstnanosti, je v roce 2023 stanovena na 39 306 Kč. Po skončení neschopenky, může být nárok na tuto minimální podporu:

• První dva měsíce je to 15% = 5 896 Kč
• Další dva měsíce je to 12% = 4 717 Kč
• Poslední měsíc je to 11% = 4 324 Kč

Na Úřadu práce, ale můžete být evidována pouze jako uchazeč o zaměstnání. Tedy až po skončení neschopenky (v době pracovní neschopnosti vás ÚP nemůže zaevidovat). A pouze za předpokladu, že budete hledat nové zaměstnání.

Na podporu v nezaměstnanosti, může mít nárok pouze uchazeč o zaměstnání, který následně musí plnit příslušné povinnosti – aktivní hledání nové práce, povinnost chodit na schůzky na ÚP, povinnost reagovat na nabídky pozic od Úřadu práce, nebo podstoupit nabízenou rekvalifikaci apod.

Pokud by vám zdravotní stav neumožňoval plnit povinnosti spojené s evidencí na Úřadu práce, pak nárok na podporu nevznikne. V takovém případě může případně vznikat na dávky pomoci ve hmotné nouzi (příspěvek na živobytí a jiné). O nároku a výši částky rozhoduje více faktorů. Hmotná nouze se také vyřizuje na Úřadu práce. Může být nárok (již nyní) i na běžné sociální dávky, jako je například příspěvek na bydlení.