Nárok na další nemocenskou (placenou neschopenku) po skončení podpůrčí doby

Dobrý den,

Maximální doba, po kterou je nárok na „placenou neschopenku“ (podpůrčí doba pro nemocenské dávky), je 380 dní od začátku neschopenky.

Viz zákon o nemocenském pojištění, paragraf 26, odstavec 1:

§ 26

(1) Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak. V období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 podpůrčí doba začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 22. kalendářním dnem nařízené karantény.

Pouze v některých případech, je možné žádat o prodloužení podpůrčí doby. Prodlužuje se maximálně o 90 dní (3 měsíce). Žádat o prodloužení je možné i opakovaně – maximálně o celkových 350 dní.

Prodloužení podpůrčí doby, schvaluje posudkový lékař. Musí být předpoklad brzkého uzdravení (nabytí pracovní schopnosti).

Viz zákon o nemocenském pojištění, paragraf 27:

§ 27

Po uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26 se nemocenské vyplácí na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí nemocenské, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti; takto lze postupovat i opakovaně, přičemž při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského nesmí být doba tohoto prodloužení delší než 3 měsíce. Nemocenské lze podle věty první vyplácet celkem nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26.

Po vyčerpání celé podpůrčí doby (380 dní), je nárok na další placenou neschopenku, až po „odpracování“ nějaké „minimální“ doby.

Aby vznikl nárok na dalších 380 dní, musí být „odpracováno“ alespoň 6 měsíců (resp. 190 kalendářních dní účasti na nemocenském pojištění).

Pokud je to kratší doba, tak sice může být nárok na neschopenku a nemocenské dávky, ale po omezenou dobu.

Pokud byste například po skončení první neschopenky, pracovala v zaměstnání 2 měsíce (60 kalendářních dní), tak byste následně u další neschopenky měla nárok na podpůrčí dobu v délce 60 dní.

Viz zákon o nemocenském pojištění, paragraf 26, odstavec 2:

(2) Vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby uvedené v odstavci 1 doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti; tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Předchozí období dočasné pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Věta první a druhá se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.

Pokud vám ale bude další neschopenka navazovat ihned na tu předchozí, a pokud již máte vyčerpanou celou podpůrčí dobu, pak u další neschopenky nebudete mít nárok na nemocenské dávky.