Nárok na další nemocenskou (placenou neschopenku) po skončení podpůrčí doby

Dobrý den, tento měsíc mi bude končit neschopenka, která je už neplacená. A hned se mi vystaví nová z gynekologie.

Když už mi skončila podpůrčí doba, ta nová neschopenka bude opět neplacená?

Děkuji

Dotaz poslal/a: Nikola, 04.05.2023 12:22

Odpověď:

Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 05.05.2023 10:03 napsal/a:
 

Dobrý den,

Maximální doba, po kterou je nárok na „placenou neschopenku“ (podpůrčí doba pro nemocenské dávky), je 380 dní od začátku neschopenky.

Viz zákon o nemocenském pojištění, paragraf 26, odstavec 1:

§ 26

(1) Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak. V období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 podpůrčí doba začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 22. kalendářním dnem nařízené karantény.

Pouze v některých případech, je možné žádat o prodloužení podpůrčí doby. Prodlužuje se maximálně o 90 dní (3 měsíce). Žádat o prodloužení je možné i opakovaně – maximálně o celkových 350 dní.

Prodloužení podpůrčí doby, schvaluje posudkový lékař. Musí být předpoklad brzkého uzdravení (nabytí pracovní schopnosti).

Viz zákon o nemocenském pojištění, paragraf 27:

§ 27

Po uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26 se nemocenské vyplácí na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí nemocenské, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti; takto lze postupovat i opakovaně, přičemž při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského nesmí být doba tohoto prodloužení delší než 3 měsíce. Nemocenské lze podle věty první vyplácet celkem nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26.

Po vyčerpání celé podpůrčí doby (380 dní), je nárok na další placenou neschopenku, až po „odpracování“ nějaké „minimální“ doby.

Aby vznikl nárok na dalších 380 dní, musí být „odpracováno“ alespoň 6 měsíců (resp. 190 kalendářních dní účasti na nemocenském pojištění).

Pokud je to kratší doba, tak sice může být nárok na neschopenku a nemocenské dávky, ale po omezenou dobu.

Pokud byste například po skončení první neschopenky, pracovala v zaměstnání 2 měsíce (60 kalendářních dní), tak byste následně u další neschopenky měla nárok na podpůrčí dobu v délce 60 dní.

Viz zákon o nemocenském pojištění, paragraf 26, odstavec 2:

(2) Vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby uvedené v odstavci 1 doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti; tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Předchozí období dočasné pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Věta první a druhá se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.

Pokud vám ale bude další neschopenka navazovat ihned na tu předchozí, a pokud již máte vyčerpanou celou podpůrčí dobu, pak u další neschopenky nebudete mít nárok na nemocenské dávky.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , , ,