Jak se vlastně vypočítává mateřská?

Dobrý den,

Pro nárok na „mateřskou“, tedy přesněji peněžitou pomoc v mateřství (PPM), musí být splněny dvě podmínky. První podmínka je ta, že v době zahájení „mateřské“, což je v 6 – 8 týdnů před porodem, je žena stále zaměstnána (v zaměstnání ze kterého vyplývá účast na nemocenském pojištění). Nebo že je případně v ochranné lhůtě, která je až 180 dní od skončení posledního zaměstnání.

Druhou podmínkou je pak minimální doba účasti na nemocenském pojištění (tedy nejčastěji doba v zaměstnání), v délce nejméně 270 kalendářních dní za poslední dva roky.

Ve vašem případě by žena zřejmě měla být v ochranné lhůtě plynoucí z posledního zaměstnání. Pokud je splněna i podmínka minimální doby 270 kalendářních dní, pak by na PPM mít nárok měla.

V případě, že by vaše žena ještě před zahájením mateřské začala pracovat v jiném zaměstnání – zmíněná DPČ, pak by záleželo na tom, zda by výkon této práce zakládal účast na nemocenském pojištění.

V případě práce na DPČ odvádí zaměstnavatele povinné odvody (sociální, zdravotní a nemocenské pojištění) v případě, že je sjednán měsíční příjem vyšší než 2500 Kč. Pokud by toto bylo splněno, pak by se případná výše PPM mohla počítat i z posledního zaměstnání těsně před porodem formou DPČ (pokud by zde žena pracovala nejméně 7 kalendářních dní).

Obecně platí, že se výše mateřské (nebo obecně všech nemocenských dávek) počítá z posledního zaměstnání (z poslední činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění).

Pokud se jedná o dlouhodobější zaměstnání, pak se to počítá z posledních 12 měsíců. Pokud by se ale jednalo o kratší dobu v zaměstnání (jako ve vašem případě), pak se to počítá i z této kratší doby – viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 18:

(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.

(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým doba zaměstnání skončila.

(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.