Nárok na MD a RD v případě že jsem rok v evidenci Úřadu práce

Dobrý den,

Prosím, jak se řeší situace, kdy žena pracovala, pak po skončení smlouvy byla téměř 11 měsíců v evidenci ÚP a poté (neočekávaně) otěhotněla? Když teď nastoupí do dobře placené práce (ale řekněme pouze na měsíc, dva, a pak půjde na rizikové těhotenství, tj. nemocenskou), tak bude mít klasicky nárok na MD (=mateřskou dovolenou) i RD (=rodičovskou dovolenou) s tím, že si může zvolit i délku a výši čerpání RD? A bude mít vůbec nárok na tu zmíněnou nemocenskou?

Aktuálně jsem v 7. týdnu těhotenství a dle zákona mi to vychází tak, že nárok na MD žádný a pak povinnost nastoupit na RD na 4 roky s měsíčním příspěvkem 3 800 Kč, což se mi samozřejmě nehodí.

Pak je tady ještě ta možnost napsat příspěvky MD a RD „přes otce dítěte“, o které jsem četla. Přítel jako OSVČ si ovšem nikdy neplatil a neplatí potřebné nemocenské pojištění, pouze základní sociální pojištění. Když by si začal platit teď, tak splní se tím do porodu podmínky pro tuto možnost, popř. lze vše vyplatit až zpětně v momentě, kdy budou podmínky splněny, řekněme i nějaký ten měsíc po porodu? Jaký je vůbec strop pro výši MD, kterou žena může měsíčně dostat?

Předem moc díky zkušeným a znalým.

Dotaz poslal/a: Jiřina N., 13.10.2016 17:57

Odpověď:

Bc. Jan Bárta
Bc. Jan Bárta 20.11.2016 11:25 napsal/a:
 

Dobrý den,

V době, kdy jste vedena v evidenci Úřadu práce, za vás stát neplatí nemocenské pojištění (platí jenom zdravotní pojištění). To je důležité, protože pro nárok na mateřskou (resp. tedy PPM, peněžitou pomoc v mateřství), musíte splňovat podmínku minimální účasti na nemocenském pojištění v rozsahu nejméně 270 kalendářních dní v posledních 2 letech.

To se počítá tak, že v době nástupu na PPM (6 – 8 týdnů před plánovaným termínem porodu) se vezmou do úvahy poslední dva roky (24 měsíců), a z nich se vám započítají všechny dny, kdy jste byla zaměstnána (nemocenské pojištění za vás platil stát).

Pokud byste nyní nastoupila do zaměstnání a byla tak opět účastníkem nemocenského pojištění, pak by záleželo na tom, jak dlouho byste v tomto zaměstnání pracovala, kolik dní by se vám z něj dalo započítat a také na tom, jestli jste pracovala i před tím, než jste byla skoro rok na Úřadu práce.

Zahájením zaměstnání vám pak vzniká nárok na nemocenské dávky. V zásadě stačí, když nastoupíte do zaměstnání. To, že pak pracujete jen třeba jeden měsíc, nevadí. Nárok na nemocenské dávky máte i tak.

Tedy pokud nyní nastoupíte do zaměstnání, a za nějakou, i krátkou dobu nastoupíte do pracovní neschopnosti, nárok na nemocenské dávky mít budete. A také doba, kdy jste v pracovní neschopnosti, se vám bude započítávat do oné lhůty 270 kalendářních dní.

Takže jak již bylo zmíněno výše, záleží na konkrétním termínu porodu, a na tom jak to budete mít v té době s celkovou „odpracovanou“ dobou v posledních dvou letech.

Pokud byste nesplňovala podmínku minimální doby účasti na NP, pak ano, automaticky máte nárok jen na rodičovský příspěvek v délce na 4 roky (prvních 9 měsíců 7600 Kč, zbytek doby pak jen 3800 Kč).

Aby mohl „mateřskou“ (peněžitou pomoc v mateřství), získat otec dítěte jako OSVČ, tak si musí, platí nemocenské pojištění. A to opět minimálně 270 kalendářních dní v posledních 2 letech. U OSVČ je další podmínka, že nejméně 180 dní musí být placeno v posledním roce.

Otec dítěte také může o PPM žádat až po ukončení 6 týdne po porodu. A nakonec, jako OSVČ, pokud bude dostávat PPM, tak nesmí osobně vykonávat samostatně výdělečnou činnost. Tedy pokud nemá zaměstnance, musel by na dobu čerpání PPM podnikání přerušit.

Podmínky pro nárok na PPM pak musí být splněny ve chvíli, kdy je podána žádost, zpětný nárok již není. U příspěvku na dítě, je zase rozhodující splnění podmínek k datu narození dítěte.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , ,