Nárok na nemocenskou ve zkušební době

Dobrý den,

Nárok na nemocenské dávky v době pracovní neschopnosti mají všichni účastníci nemocenského pojištění při splnění zákonných podmínek.

V době, kdy jste zaměstnaná, tak za vás zaměstnavatel odvádí v rámci povinných odvodů i nemocenské pojištění. Kde dni zahájení pracovního poměru se tedy stáváte účastníkem nemocenského pojištění a máte tak nárok dostávat nemocenské dávky v pracovní neschopnosti. Zde nehraje roli to, jestli v aktuálním zaměstnání pracujete týden nebo rok.

Pokud jste v pracovní neschopnosti, pak platí, že za první 3 dny nedodáváte žádnou náhradu mzdy ani nemocenské dávky. Za 4 až 14 den vám náleží náhrad mzdy, kterou platí zaměstnavatel. Od 15 dne pracovní neschopnosti pak můžete mít nárok na nemocenské dávky.

Výpočet výše nemocenských dávek se bude odvíjet od toho, jak dlouho vlastně budete skutečně zaměstnaná.  Nemocenská se počítá na základě příjmu v rozhodném období. To je zpravidla posledních 12 měsíců, ale současně platí, že se výpočet provádí na základě poslední pojištěné činnosti.

Konkrétně viz zákon o nemocenském pojištění, paragraf 18:

(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla

(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým doba zaměstnání skončila.

(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.

Tedy, pokud byste do pracovní neschopnosti nastoupila dříve, než v aktuálním zaměstnání budete alespoň 7 kalendářních dní, pak by se výše nemocenských dávek počítala z příjmu v minulosti – z nějakého předchozího zaměstnání.

Pokud byste v současném zaměstnání pracovala déle než oněch 7 dní, pak by se na základě sjednaného příjmu určil tzv. „pravděpodobný výdělek“ tedy to, kolik byste si vydělala, pokud byste pracovala celý měsíc a z toho by se počítala výše nemocenské.