Nárok na porodné když přítel je OSVČ?

Dobrý den,

Nárok na porodné (jak již asi víte), je v případě, že příjmy „rodiny“ (tedy otec dítěte + matka dítěte + dítě) v rozhodném období nepřekročí 2,7 násobek životního minima. Tedy, pokud je to vaše první dítě, pak se jedná o částku 20 817 Kč za měsíc v daném čtvrtletí.

Rozhodným obdobím pro porodné je pak předcházející kalendářní čtvrtletí. Pokud se má vaše dítě narodit 1. 3. 2017 (a i kdyby to bylo o pár dní dříve/později), pak je rozhodným obdobím říjen 2016 – prosinec 2016.

Zatímco u zaměstnanců (vás) je započítávání příjmu poměrně „jednoduché“ u OSVČ je to trochu složitější. U OSVČ se jako příjem započítává skutečný příjem z podnikání – na jeden měsíc pak připadá jedna dvanáctina příjmu z daňového přiznání. Současně ale, pokud by takto určená částka byla příliš nízká, pak se započítává nejméně 50% z průměrné mzdy:

(5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající           

a) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51),

b) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za období zahrnuté do daňového přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), došlo-li ke změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce a naopak podle § 7 odst. 14 zákona o daních z příjmů, nebo

c) jedné dvanáctině příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, ze kterých byla v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (§ 51), stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů,

nejméně však částka uvedená v odstavci 7; měsíční průměr podle písmen a) a b) se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2.

(7) Za příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2 se považuje pro účely tohoto zákona, s výjimkou osob, které vykonávají činnost, která se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu, měsíčně nejméně částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok,