Nárok na porodné – z čeho a jak se počítá?

Dobrý den,

Porodné je jednorázově vyplácená sociální dávka při narození prvního (13500 Kč) nebo druhého (10000 Kč) dítě. Na porodné vzniká nárok, pokud průměrný měsíční příjem „rodiny“ (zpravidla tedy otce + matky dítěte), nepřekročí 2,7 násobek životního minima.

Příjmy, které rozhodují o nároku na porodné, se posuzují za předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud by se vaše dítě mělo narodit v únoru 2018, pak se bude posuzovat příjem za 4 čtvrtletí 2017. Tedy za měsíce říjen, listopad a prosinec 2017.

Je-li to vaše první dítě, pak by váš společný průměrný měsíční příjem za dané období neměl převýšit 20 817 Kč. To je platné nyní, v roce 2017. Pokud by třeba na začátku roku 2018 došlo k navýšení životního minima, pak by to mohla být jiná částka (zatím zvýšení životního minima nic nenasvědčuje, už se neměnilo několik roků, ale ne podzim jsou volby, a to se pak v oblasti sociálních dávek vždy nějak projevuje různými změnami z popudu staré/nové vlády).

U Vaší přítelkyně by se jako příjem pak mohla započítat případně podpora v nezaměstnanosti (pokud by ji v této době dostávala), nebo třeba „mateřská“ (peněžitá pomoc v mateřství, pokud by na ni měla nárok a dostávala ji v té době), nebo případně jiné příjmy, pokud by nějaké měla.

U vás jako OSVČ je pak tak, že se vám buď může započítat skutečný příjem /na základě příslušných daňových přiznání apod. Nebo se vám jako příjem započítá nejméně jedna polovina průměrné mzdy v ČR (a to i kdyby byl skutečný příjem nižší). Aktuálně by to byla jedna polovina z 28 232 Kč.

Viz zákon o státní sociální podpoře, zákon číslo 117/1995 Sb., paragraf 5:

(4) Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost, započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu za každý měsíc

a, jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, a to bez ohledu na to, kolik měsíců osoba ve zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost vykonávala a zda tato činnost byla ve zdaňovacím období vykonávána jako činnost hlavní či vedlejší, nebo

b, jedna dvanáctina příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, ze kterých byla stanovena daň paušální částkou, není-li dále stanoveno jinak.

(5) Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost, započítává se jí však jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu vždy nejméně částka 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.