Co je výhodnější – podpora v nezaměstnanosti nebo nemocenská?

Dobrý den,

S nahlášením nástupu na „mateřskou“ je to podobné, jako se zahájením zaměstnání (výdělečné činnosti) v době kdy jste nezaměstnaná. Tím, že PPM řeší jiný úřad (ČSSZ), byste určitě měla na Úřad práce zahájení PPM v příslušném termínu nahlásit.

Ono obecně – spoléhat se na to, že si nějaké úřady předají informace (i když by mohli) se příliš nevyplácí, protože většinou je to tak, že informační povinnost máte vy (a na vás pak „dopadnou“ i případné sankce za její nedodržení).

Co se týká „výhodnosti“  - být nezaměstnaná na Úřadu práce nebo být v pracovní neschopnosti, to se asi nedá nějak jednoduše posoudit. Když pominu to, že o pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, který by tak měl učinit na základě nějaké relevantního zdravotního důvodu (ano, v řadě případů lékaři těhotným ženám vypisují „rizikové těhotenství“ téměř „automaticky“), tak záleží i na vás.

V době, kdy jste v pracovní neschopnosti, musíte splňovat všechny povinnosti práce neschopného. To že jste defakto zdravá, a máte neschopenku jen z důvodu rizikového těhotenství, nehraje roli. Vztahuje se na vás tedy omezení v podobě povolených vycházek apod.

Na Úřadu práce zase musíte absolvovat pravidelné schůzky. I když je pravda, že v době, před blížícím se porodem, vás ani na Úřadu práce velmi pravděpodobně nebudou „honit“, na nějaké pohovory apod. Protože sami vědí, že to nemá smysl.

V obou případech budete muset někam chodit (k lékaři nebo na Úřad práce) a řešit nějaké papíry (neschopenku, žádost o podporu v nezaměstnanosti). Myslím, že co se týká množství „papírování“ tak to vychází v podstatě nastejno.

Co se týká finančního rozdílu – to se také nedá dost dobře zobecnit. Podpora v nezaměstnanosti se počítá z průměrného příjmu v předchozím kalendářním čtvrtletí. Pokud budete nezaměstnaná od srpna 2017, pak se bude výpočet provádět z příjmu za dubem – červen. Pokud je zaměstnání ukončováno výpovědí ze strany zaměstnavatele, nebo tím, že se jednalo o pracovní poměr na dobu určitou, nebo jej ukončujte vy na základě nějakého „vážného“ důvodu, pak se výše podpory v nezaměstnanosti nekrátí a vy tak máte první dva měsíce nárok na 65%, další dva měsíce na 50% a zbytek doby na 45%.

Nemocenské dávky se pak počítají z něčeho jiného – u nich se počítá denní vyměřovací základ z rozhodného období, což bývá zpravidla posledních 12 měsíců v zaměstnání (nebo i kratší doba pokud zaměstnání trvalo kratší dobu). Vyměřovací základ se pak redukuje a vy nakonec dostáváte 60% z redukovaného základu.

Jen pro orientační představu, pokud byste měla hrubou mzdu 25000 Kč:

• Čistá mzda by vycházela na 19 295 Kč (při zohlednění slevy pouze za vás, bez dalších daňových slev)
• Průměr pro podporu se počítá z čisté mzdy
• První dva měsíce byste pak měla 12 541 Kč, další dva 9647 Kč a zbytek doby 8682 Kč
• Denní vyměřovací základ na základě hrubé mzdy 25000 Kč bude 821 Kč
• Nemocenská by pak vycházela na 444 Kč/den, za měsíc (30 dní) pak 13320
• První měsíc v pracovní neschopence je to pak trochu jinak – to máte za prvních 14 dní nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele, která je vyšší

Výše uvedený příklad je hodně teoretický, v konkrétním případě se to může dost lišit, pro orientační představu by to ale mělo stačit. Nemocenské dávky takto vychází o něco výhodněji. Nemusí to ale platit 100%, jak pro nemocenské dávky, tak i pro podporu v nezaměstnanosti platí určité maximální limity, a hodně záleží i na konkrétním období ze kterého se to bude počítat – může nastat řada případů, kdy to bude vycházet stejně, nebo může být někdy podpora v nezaměstnanosti i vyšší (třeba když se vám bude podpora počítat z nějakého čtvrtletí, ve kterém jste dostala nějaké prémie/odměny apod.).