Nemocenská a zkušební doba

Dobrý den,

Pro výpočet výše nemocenských dávek v době pracovní neschopnosti je určující denní vyměřovací základ. Ten se v případě nemocenských dávek určuje na základě příjmu z posledního zaměstnání.

Pokud jste v tomto zaměstnání „dlouho“ pak se do výpočtu zahrne pouze posledních 12 měsíců před tím, než zahájíte pracovní neschopnost. To ale není váš případ. U vás tedy, pokud byste do pracovní neschopnosti  nastoupila až ve druhém měsíci, od začátku nového zaměstnání, pak by se denní vyměřovací základ určil na základě příjmu v prvním měsíci.

Pokud byste do pracovní neschopnosti nastoupila již v prvním měsíci, pak by se to vypočítalo z doby, kdy jste byla v zaměstnání. Tedy vaše mzda, kterou byste „teoreticky“ měla mít za celý měsíc, by se rozpočítala na skutečný počet dní, které jste byla v zaměstnání.

Pokud byste ale do pracovní neschopnosti v novém zaměstnání nastoupila dříve, než máte odpracováno 7 dní, pak se pro výpočet výše nemocenského nebude používat příjem z tohoto nového zaměstnání, ale nemocenská by se počítala z nějakého jiného příjmu v předchozím zaměstnání – viz paragraf 18, Zákon o nemocenském pojištění (Zákon číslo 187/2006 Sb.):

(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.

(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým doba zaměstnání skončila.

(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.

Takže není nutné, abyste v novém zaměstnání „odpracovala“ celý měsíc,aby se nemocenská počítala ze mzdy z tohoto zaměstnání. Mělo by to ale být více než sedm dní.