Nemocenská a zkušební doba

Dobrý den,

chtěla bych se zeptat. V lednu nastupuji do nového zaměstnání, kde budu mít průměrnou měsíční mzdu 15 500 Kč.

Právě jsem ale zjistila, že jsem těhotná, podle p. doktorky bych měla raději zůstat doma na rizikovém. Do nového zaměstnání ale i tak nastoupím a pak bych šla na nemocenskou.

A můj dotaz zní: Musím v tom lednu odchodit celý měsíc, aby byla patrná ta mzda 15 500 Kč, kterou dostanu za odpracovaný měsíc, anebo mohu jít marodit v průběhu ledna (kdykoliv) a i tak se mi bude nemocenská počítat ze mzdy 15 500 Kč.

Vůbec tomu nerozumím.

Děkuji předem za odpověď.

Dotaz poslal/a: Monika D., 07.12.2016 06:25

Odpověď:

Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 08.12.2016 17:18 napsal/a:
 

Dobrý den,

Pro výpočet výše nemocenských dávek v době pracovní neschopnosti je určující denní vyměřovací základ. Ten se v případě nemocenských dávek určuje na základě příjmu z posledního zaměstnání.

Pokud jste v tomto zaměstnání „dlouho“ pak se do výpočtu zahrne pouze posledních 12 měsíců před tím, než zahájíte pracovní neschopnost. To ale není váš případ. U vás tedy, pokud byste do pracovní neschopnosti  nastoupila až ve druhém měsíci, od začátku nového zaměstnání, pak by se denní vyměřovací základ určil na základě příjmu v prvním měsíci.

Pokud byste do pracovní neschopnosti nastoupila již v prvním měsíci, pak by se to vypočítalo z doby, kdy jste byla v zaměstnání. Tedy vaše mzda, kterou byste „teoreticky“ měla mít za celý měsíc, by se rozpočítala na skutečný počet dní, které jste byla v zaměstnání.

Pokud byste ale do pracovní neschopnosti v novém zaměstnání nastoupila dříve, než máte odpracováno 7 dní, pak se pro výpočet výše nemocenského nebude používat příjem z tohoto nového zaměstnání, ale nemocenská by se počítala z nějakého jiného příjmu v předchozím zaměstnání – viz paragraf 18, Zákon o nemocenském pojištění (Zákon číslo 187/2006 Sb.):

(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.

(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým doba zaměstnání skončila.

(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.

Takže není nutné, abyste v novém zaměstnání „odpracovala“ celý měsíc,aby se nemocenská počítala ze mzdy z tohoto zaměstnání. Mělo by to ale být více než sedm dní.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , ,