Nemocenská po RD a přivýdělku během rodičovské

Dobrý den,

Postup výpočtu výše nemocenských dávek je následující. V době, kdy vznikne nárok na nemocenské dávky, se počítá tzv. „denní vyměřovací základ“. Z něj se pak počítá konkrétní výše nemocenských dávek (nebo i jiných dávek, které jsou vypláceny na základě nemocenského pojištění).

Denní vyměřovací základ se pak zpravidla počítá z období posledních 12 měsíců – viz zákon o nemocenském pojištění, paragraf 18:

(1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na 2 platná desetinná místa. 

(2) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu; do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem.               

(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla

(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým doba zaměstnání skončila.     

(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.

Ve vašem případě pak bude záležet na tom, zda práce, kterou budete vykonávat během rodičovské dovolené, zakládá účast na nemocenském pojištění.

Pokud by se jednalo o práci na „klasický“ hlavní pracovní poměr (byť se zkráceným úvazkem), pak za vás zaměstnavatel odvádí nemocenské pojištění a nemocenská by se počítala z tohoto příjmu.

Pokud by se jednalo o práci na DPP (dohoda o provedení práce), pak účast na nemocenském pojištění vzniká pouze v měsících, kdy váš příjem překročí částku 10 000 Kč měsíčně.

Pokud by se jednalo o práci na DPČ (dohoda o pracovní činnosti), pak účast na nemocenském pojištění vzniká v případě, že je rozhodný (sjednaný) příjem vyšší než částka 2500 Kč měsíčně.