Výpověď pro nadbytečnost – z čeho se počítá odstupné?

Dobrý den,

Nejsem si zcela jistá, zda rozumím tomu, na co se vlastně ptáte. Z dotazu pouze předpokládám, že výpověď jste zřejmě dostala nyní na konci června, se standardní dvouměsíční výpovědní lhůtou (tedy do 31. 8. 2017). A zaměstnavatel vám při ukončení pracovního poměru vyplatí dvouměsíční odstupné.

Pokud je tomu tak, pak co se týká výpočtu výše odstupného – pokud váš pracovní poměr trval od 1. Září 2016 do 31. srpna 2017, pak je to právě jeden rok. I kdyby to nebyl jeden rok, pokud zmíněná práce na dohodu byla pro stejného zaměstnavatele, pak by se zohledňovala i tato dohoda. Pokud postupně u zaměstnavatele vystřídáte válce různých pracovních smluv, pak by se měl počítat celkový součet – celková doba práce pro jednoho zaměstnavatele.

A nakonec je pochopitelně rozhodující to, co je uvedeno ve výpovědi. Zaměstnavatel vám nemůže dát nižší odstupné než to, na které máte dle zákona nárok (viz dále – paragraf 67, Zákoník práce, zákon číslo 262/2006). Současně vám ale může dát libovolně vysoké odstupné. Takže pokud byste měla dle zákona nárok třeba jen na jednoměsíční odstupné, ale zaměstnavatele vám nabídl dvouměsíční nebo delší odstupné, pak to ničemu nevadí.

§ 67

(1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně

a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,

b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,

c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,

d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.

Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.

Výpočet výše odstupného se pak provádí z průměrného výdělku – viz paragraf 67, odstavec 3:

(3) Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek.

A průměrný výdělek se počítá z posledního kalendářního čtvrtletí – viz paragraf 353 a 354:

§ 353

(1) Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.

§ 354

(1) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.