Porodné a jaké jsou podmínky?

Dobrý den,

Co se týká porodného, tak o tuto sociální dávku žádá zpravidla žena, které se narodí první nebo druhé dítě. Vy, jako otec dítěte žádost o porodné nepodáváte. Viz zákon o státní sociální podpoře:

§ 44

Podmínky nároku na porodné

(1) Nárok na porodné má žena, která porodila své první nebo druhé živé dítě, nepřevyšuje-li rozhodný příjem v rodině součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70.

Vy, jako otec dítěte byste na porodné měl nárok pouze ve specifickém případě typu:

(3) Nárok na porodné má rovněž otec prvního nebo druhého živě narozeného dítěte, jestliže žena, která dítě nebo děti porodila, zemřela a ke dni porodu splnila podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2 a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě.

Žádost o porodné se podává po narození dítěte (dokládá se rodný list narozeného dítěte). Nárok na tuto sociální dávku je v případě, že průměrný měsíční příjem v rozhodném období (vysvětlím dále) nižší než 2,7 násobek životního minima.

Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud se tedy dítě narodí v květnu 2016, pak by rozhodným obdobím byl leden 2016 – březen 2016.

Pokud by se jednalo o Vaše první dítě (tak budete posuzován jen vy jako otec, matka dítěte a samotné dítě), pak je životní minimum 7710 Kč měsíčně. Příjmy v rozhodném období by tedy neměli být vyšší než 20 817 Kč.

Započítává se jak Váš příjem, tak i příjem matky dítěte. Za příjem se počítá „téměř vše“ – typu příjem ze zmíněné dohody o pracovní činnosti, případně i podpora v nezaměstnanosti, nemocenské dávky, peněžitá pomoc v mateřství (pokud by na ni matka dítěte měla nárok) apod.

Naopak případné úspory, které byste měl třeba na účtu v bance se nijak nedokládají/neposuzují.

Co se týká samotné žádosti, tak ta se podává na místním (podle trvalého bydliště matky dítěte) Úřadu Práce.

V rámci žádosti je pak nutné doložit osobní doklady (občanský průkaz otce i matky a dále pak rodný list dítěte) a prohlášení o příjmech v rozhodném období.

Tyto údaje „uvidí“ v zásadě jen úředník, se kterým budete jednat. Pro ně pak platí, že mají povinnost „mlčenlivosti“ tedy informace které se v rámci svého zaměstnání dozví, nesmí nikde dále sdělovat:

§ 64

(1) Zaměstnanci České republiky jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální podpory nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být uvedení zaměstnanci zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.