První tři dny neschopnosti u dvou zaměstnavatelů

Dobrý den,

pracuji u dvou různých zaměstnavatelů, vykonávám stejnou činnost, v pondělí a středu u jednoho a úterý, čtvrtek a pátek u druhého. Z předchozích odpovědí jsem pochopila, že musím mít dvě PN. Konkrétně nastoupím na PN v pátek.

Chtěla jsem se zeptat, jak je to potom s určením prvních tří dnů neplacených a dalších 14 dnů placených zaměstnavatelem? Platím u obou pojištění.

Děkuji.

Dotaz poslal/a: Jana S., 20.02.2016 09:57

Odpověď:

Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 21.02.2016 16:40 napsal/a:
 

Dobrý den,

V případě pracovní neschopnosti platí, že za první 3 dny nenáleží zaměstnanci žádná náhrada mzdy ani nemocenské dávky. V době od 4 do 14 dne pracovní neschopnosti mají zaměstnanci nárok na náhradu mzdy. Od 15 dne pak vzniká případně nárok na nemocenské dávky.

Ve všech těchto případech se bavíme o kalendářních dnech. Tedy, pokud v pátek (aktuálně zřejmě 27. únor 2016), zahájíte pracovní neschopnost, tak na náhradu mzdy od zaměstnavatele máte nárok, od pondělí (29. únor 2016). Na nemocenské dávky pak nárok vzniká od 11. března 2016.

V době od 29. 2. – 10. 2. 2016 máte případně nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Zatímco nemocenské dávky jsou vypláceny za každý kalendářní den pracovní neschopnosti, náhrada mzdy se platí (zjednodušeně) za „neodpracované směny“.

Podrobněji tedy:

Pro počítání počátku a konce období prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) a pro stanovení pořadí jednotlivých směn v rámci tohoto období platí tyto zásady:

  1. Období prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) pravidelně začíná v den vzniku pracovní neschopnosti (nařízení karantény), s jedinou výjimkou, kdy pracovní neschopnost vznikla ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, neboť v takovém případě počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy až následujícím kalendářním dnem. Vznikne-li pracovní neschopnost ve svátek nebo v den, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou, počítá se období 14 kalendářních dní od tohoto dne.
  2. Období prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) končí vždy uplynutím 14. kalendářního dne ve 24.00 hodin.
    A, Pro určení pořadí jednotlivých pracovních dní (směn) v rámci období prvních 14 kalendářních dní se vždy vychází ze zaměstnavatelem předem stanoveného rozvržení týdenní pracovní doby do směn (z harmonogramu směn).
    B, Prvou směnou v rámci období 14 kalendářních dní je pro účely náhrady mzdy vždy ta směna nebo její část, kterou zaměstnanec po vzniku dočasné pracovní neschopnosti (nařízení karantény) jako prvou zcela nebo zčásti neodpracoval.
    C, Poslední směnou v rámci období 14 kalendářních dní je pro účely náhrady mzdy vždy ta ze stanovených směn, která jako poslední zcela nebo zčásti zasahuje do uvedeného období a kterou zaměstnanec z důvodu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zcela nebo zčásti neodpracoval. Přechází-li směna ze 14. na 15. kalendářní den, je relevantní z hlediska náhrady mzdy pouze ta její část, která připadá na 14. kalendářní den – tedy od začátku směny v tento den do 24.00 hodin tohoto dne.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , ,