Výpočet podpory v nezaměstnanosti (DPČ)

Dobrý den,

Nárok na podporu v nezaměstnanosti vzniká v případě, že v posledních dvou letech před podáním žádosti, splňujete podmínku účasti na důchodovém pojištění, v rozsahu nejméně 12 měsíců. Účast na důchodovém pojištění je ve své podstatě to stejné, jako placení sociální pojištění (vám jako zaměstnanci, je na sociální pojištění strháváno pouze důchodové pojištění, zaměstnavatel v rámci sociálního pojištění, platí ještě nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti).

Výpočet výše podpory v nezaměstnanosti se zpravidla provádí z průměrného příjmu z posledního kalendářního čtvrtletí. Pokud byste tedy o podporu v nezaměstnanosti žádal například nyní – tedy v červenci 2017, pak by byl pro výpočet podpory v nezaměstnanosti, použit průměrný čistý měsíční příjem za období duben – červen 2017.

Viz zákon o zaměstnanosti, zákon číslo 435/2004 Sb., paragraf 50:

§ 50

(1) Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů; pokud se u něho tyto pracovněprávní předpisy neuplatňovaly vzhledem k úpravě stanovené zvláštními právními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své poslední ukončené zaměstnání, zjistí se pro účely podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jeho průměrný měsíční čistý výdělek obdobně podle pracovněprávních předpisů.

Pracovně právní předpisy, na které se odkazuje zákon o zaměstnanosti, to je především Zákoník práce, zákon číslo 262/2006 Sb., zde je v paragrafu 54 stanoveno rozhodné období na poslední kalendářní čtvrtletí:

§ 354

(1) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.

(2) Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.

(3) Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí.

(4) Při uplatnění konta pracovní doby (§ 86 a 87) je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období (§ 86 odst. 3).

V případě, že by v rozhodném období nebylo odpracováno alespoň 21 dní, pak se počítá tzv. „pravděpodobný výdělek“ – tedy kolik byste si vydělal, pokud byste pracoval dostatečně dlouhou dobu.

§ 355

(1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.

(2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Pokud není možné stanovit ani průměrný ani pravděpodobný výdělek, pak se výpočet výše podpory v nezaměstnanosti provádí na základě průměrné mzdy v ČR ta předchozí kalendářní rok (resp. 1 – 3 čtvrtletí předchozího roku).

Ve vašem případě by se podpora v nezaměstnanosti měla počít z příjmu z DPČ. U práce na DPP nebyl dosažen příjem pro placení sociálního pojištění, tato práce tedy neskládala účast na důchodovém pojištění a do výpočtu podpory v nezaměstnanosti by tak neměla být zahrnuta. Pokud bude možné z práce na DPČ stanovit v rozhodném období průměrný příjem, pak by se vycházelo z tohoto průměrného příjmu.