Výpočet PPM – ukončení OSVČ a nástup do zaměstnání

Dobrý den,

Mám na Vás dotaz ohledně výpočtu PPM a ochranné lhůty. Do včerejšího dne jsem byla OSVČ, a dobrovolnou nemocenskou jsem si platila min. 2 roky. Od dnešního dne nastupuji do nového zaměstnání.

Jsem však těhotná (nástup na mateřskou v březnu 2017), proto mě zajímá, z čeho se bude počítat PPM – z posledního zaměstnání, nebo z posledních 12 měsíců průměr? Zároveň by mě zajímalo v případě výpovědi od zaměstnavatele ve zkušební době – jak dlouho trvá ochranná lhůta pro mateřskou v tomto případě?

A poslední otázka. V případě změny zaměstnání (zvažuji ještě jednu nabídku na práci, kam bych nastoupila ale až cca 14 dní) by se opět počítala PPM z posledního zaměstnání? Jsou podmínky minimální doby odpracování pro započtení do PPM?

Děkuji, s pozdravem

Dotaz poslal/a: Kateřina H., 01.12.2016 05:39

Odpověď:

Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 02.12.2016 15:30 napsal/a:
 

Dobrý den,

Pokud nyní nastupujete do nového zaměstnání, pak platí, že výše mateřské se odvíjí od příjmů z posledního zaměstnání (resp. z poslední pojištění činnosti). Pro výpočet výše nemocenských dávek (PPM spadá mezi dávky vyplácené z nemocenského pojištění stejně jako třeba nemocenská nebo ošetřovné), je určující denní vyměřovací základ.

Denní vyměřovací základ se pak zpravidla počítá z posledních 12 měsíců – to ale platí jen pro případ, že poslední pojištěná činnost (zaměstnání, podnikání), trvalo tuto dobu. Pokud poslední zaměstnání trvá kratší dobu, pak se použijí odstavce 3 – 6, paragraf 18, zákon o nemocenském pojištění:

(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla

(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým doba zaměstnání skončila.

(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.

Z výše uvedeného současně vyplývá, že není ani žádná „minimální“ doba v zaměstnání. U zaměstnání vzniká nemocenského pojištění dnem nástupu do zaměstnání. Pouze pokud poslední zaměstnání trvá kratší dobu než 7 dní, pak se denní vyměřovací základ nedá počítat z toho posledního zaměstnání, ale odvíjí se z předchozích příjmů.

Jediná „minimální“ doba u PPM je ve vztahu k minimální době účasti na nemocenském pojištění – tedy v době zahájení PPM nejméně 270 kalendářních dní v posledních 2 letech.

Co se týká ukončení pracovního poměru ve zkušební době. Zde jen pro upřesnění. Jako těhotné ženě vám zaměstnavatel nemůže dát výpověď (s výjimkou specifických situací, kdy se třeba ruší zaměstnavatel, nebo třeba z důvodu zvláště hrubého porušení předpisů apod.)

Ve zkušební době to ale nikdy nebývá výpověď – tam se jedná o ukončení pracovního poměru ve zkušební době, pro které platí jiná pravidla. To vás zaměstnavatel nemůže „propustit“ pouze pokud jste v pracovní neschopnosti – resp. může pracovní poměr ve zkušební době ukončit až od 15 dne pracovní neschopnosti.

S ochrannou lhůtou je to tak, že ta pro PPM může být 180 dní. Zde je ale podstatné to „až“. Délka ochranné lhůty se odvíjí od délky posledního zaměstnání. Pokud poslední zaměstnání trvá jen měsíc, pak je i ochranná lhůta jen měsíc. Pokud je poslední zaměstnání 6 měsíců, pak je ochranná lhůta oněch 180 dní, pokud je poslední zaměstnání delší než 180 dní, pak je to už pořád jen 180 dní.

Pro ochrannou lhůtu pro PPM pak je ale ještě jedna výjimka. Pokud vaše těhotenství vzniklo již při předchozí pojištěné činnosti, tak ochranná lhůta pro PPM může plynout již z tohoto předchozího zaměstnání (pojištěné činnosti), tak platí, že se může započítat i část ochranné doby z tohoto předchozího zaměstnání:

(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže po zániku pojištění došlo k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (§ 34 odst. 1) v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; ustanovení odstavce 1 části věty druhé za středníkem platí zde obdobně. Vznikne-li ženě v ochranné lhůtě uvedené ve větě druhé znovu pojištění, ochranná lhůta po dobu tohoto nového pojištění neběží a nevyčerpaná ochranná lhůta z dřívějšího pojištění se připočítává k ochranné lhůtě získané na základě tohoto nového pojištění, a to nejvýše do celkové výměry 180 kalendářních dnů. Nestanoví-li se ochranná lhůta podle věty druhé, činí ochranná lhůta 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; ustanovení odstavce 1 části věty druhé za středníkem platí zde obdobně.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , ,