Vyživovací povinnost rodičů k dítěti nad 18 let věku

Dobrý den,

Právní systém v České republice stanovuje vzájemnou vyživovací povinnost. Ta se týká jak rodičů, tak i jejich dětí. Platí tedy, že rodiče mají vyživovací povinnost vůči svým dětem. Ale stejně tak mají vyživovací povinnost i děti vůči svým rodičům. Konkrétně je toto upraveno v Občanském zákoníku, zákon číslo 89/2012 Sb.:

§ 910

(1) Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

(2) Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.

(3) Vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní.

(4) Nejedná-li se o poměr rodičů a dítěte, předchází vyživovací povinnost potomků vyživovací povinnosti předků.

Platí také, že vyživovací povinnost není nijak striktně spojena s tím, jestli je dítě zletilé nebo nezletilé. U nezletilých dětí je vyživovací povinnost jasná. U zletilých dětí je rozhodujícím faktorem to, zda se je zletilé dítě schopné samo živit.

To pak může zahrnovat různé situace. I podle jiných předpisů je zletilé dítě, které studuje na nějaké škole (soustavná příprava na budoucí povolání) chápáno jako nezaopatřené dítě. A to až do věku 26 roků. Ale ani toto není nějaká striktní hranice. Vyživovací povinnost rodičů může trvat i po té co dítě dokončí školu a nenajde žádné zaměstnání a je tedy nezaměstnané. I v takovou chvíli trvá vyživovací povinnost. Viz např. tyto paragrafy.

§ 859

Vyživovací povinnost a právo na výživné nejsou součástí rodičovské odpovědnosti; jejich trvání nezávisí na nabytí zletilosti ani svéprávnosti.

§ 911

Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

V případě, že se dítě a rodiče nejsou schopni dohodnout na vyživovací povinnosti, je nutné se obrátit na soud. Dítě pak může požádat soud o stanovení výše výživného – v podstatě se jedná o identický postup, jako v případě rozvodu, kdy se rozvádějící se manželé nedohodou na výši alimentů.

Stejně tak se i rodiče mohou obrátit na soud a požadovat, aby stanovil, že jejich vyživovací povinnost již netrvá. Důvodem pro zrušení vyživovací povinnosti ale určitě nemůže být to, že dítě chce dále studovat, a rodiče s tím nesouhlasí. Muselo by se jednat o nějaký opravdu vážný důvod – třeba že dítě vůči svým rodičům spáchá nějaký trestný čin. Nebo že dítě, které již nestuduje, je nezaměstnané a nijak se nesnaží najít si zaměstnání a „zneužívá“ tím rodiče apod.

V případě, že soud rozhodne, že vyživovací povinnost rodičů i nadále trvá, pak jim uloží povinnost platit alimenty. Pokud by je neplatili, pak se to řeší „standardně“ – tedy je možné podat trestní oznámení na policii pro neplacení výživného (za což mimochodem bývají velmi často nepodmíněné tresty). Nebo se obrátit na exekutora a výživné vymáhat touto formou apod.

Pokud soud rozhodne, že vyživovací povinnost dále netrvá, pak je to také důležité. Třeba z pohledu sociálních dávek. V tuto chvíli by dívka neměla nárok téměř na žádné sociální dávky (snad jen s výjimkou přídavků na dítě nebo případně přídavků na bydlení).  Protože u jiných sociálních dávek – třeba dávek pomoci ve hmotné nouzi, jako je příspěvek na živobytí, by to bylo bráno tak, že vyživovací povinnost mají stále rodiče, tedy dívka nemůže být nezaopatřenou osobou ve hmotné nouzi.

Ještě k vašemu dotazu na sociální dávky – nyní mě napadají pouze přídavky na dítě – pokud studuje pak na ně má nárok až do 26 roků. Pak jsou přídavky na bydlení. Pokud by bydlela sama, v nějakém pronajatém bytě, kde by měla vedený trvalý pobyt, pak by případně měla nárok na příspěvek na bydlení. Pokud ale žije ve společné domácnosti s matkou, pak na tuto dávku nárok nemá.

U jiných sociálních dávek, tím že nyní žije ve společné domácnosti s matkou, by při posuzování nároku byl zahrnut příjem všech osob ve společné domácnosti. Pokud by žila sama a dostávala výživné (nebo ne) tak by záleželo na tom, jak vysoké by byly její příjmy – tohle se dá v teoretické rovině jen obtížně posuzovat.

Každopádně – pokud se dívka nedohodne s rodiči, pak je nutné obrátit se na soud. Není to nic složitého, dá se to vyřídit i bez právníka – stačí sepsat jednoduchou žádost o stanovení výživného – vzor takové žádosti a postup se dá najít na internetu. Může pak i požádat soud o prominutí soudních poplatků (pro nemajetnost). Tyto věci se pak zpravidla vyřizují v rámci několika týdnů. Výživné je pak možné požadovat až 3 roky zpětně.