Proč nemám nárok na porodné?

Dobrý den,

chtěla jsem se zeptat. V dubnu se narodila druhá dcera. Zažádala jsem si tedy o porodné, bohužel mi bylo zamítnuto. Já žádné příjmy neměla (rodičovský příspěvek) a manžel pracuje na hlavní pracovní poměr, kde mu byla vypočtena částka za 1. čtvrtletí 2018 21 800Kč/měsíčně.

Dále manžel začal v lednu podnikat na vedlejší činnost (tudíž nemá ještě daňové přiznání). Jeho příjem v 1. čtvrtletí byl 2500 Kč. Podle tabulek mu napočetli nějakých 7000 Kč. A tudíž nám bylo porodné zamítnuto.

Mé otázky tedy zní, má cenu podat odvolání? Jde nějakým způsobem prokázat, že v rozhodném období měl skutečný příjem nižší než podle tabulek?

Předem mockrát děkuji za odpověď.

Dotaz poslal/a: Dagmar L., 14.05.2018 12:48

Odpověď:

Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 15.05.2018 v 16:05 napsal/a:
 

Dobrý den,

Abyste měli nárok na porodné, musí se jednat o první nebo druhé narozené dítě, a současně příjem rodiny v rozhodném období nesmí přesáhnout 2,7 násobek životního minima. Rozhodné období je předchozí kalendářní období. Při narození dítěte v dubnu 2018 je tedy rozhodným obdobím 1 kalendářní čtvrtletí 2018.

Aby byl nárok na porodné, pak by váš průměrný měsíční měsíčně nesměl překročit 25 515 Kč – to je 2,7 násobek životního minima pro dvě dospělé osoby a dvě děti do 6 roků (zde alespoň tedy předpokládám, že první dceři je zatím méně než 6 roků).

Co se týká příjmů, tak zde se bude započítávat manželova výplata a dále se mu započítají příjmy z podnikání.

Pokud by již podával daňové přiznání, tak by se mu jako příjem počítala jedna dvanáctina z toho, co měl na posledním daňovém přiznání – viz zákon o státní sociální podpoře, zákon číslo 117/1195 Sb., paragraf 5:

(4) Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost, započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu za každý měsíc 

a) jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, a to bez ohledu na to, kolik měsíců osoba ve zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost vykonávala a zda tato činnost byla ve zdaňovacím období vykonávána jako činnost hlavní či vedlejší, nebo

b) jedna dvanáctina příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, ze kterých byla stanovena daň paušální částkou, není-li dále stanoveno jinak.

Protože ale daňové přiznání zatím nepodával, také se uplatní právě určitá „tabulková“ hodnota.

Zde nemá smysl podávat nějaké odvolání. Úředníci na Úřadu práce postupují podle aktuálně platných zákonů. To, že jsou zákony nastaveny tak, že nezohledňují skutečný příjem, ale stanovují nějaký „minimální“ paušální příjem (bez ohledu na to jestli jej máte nebo ne) je něco jiného. Ale to by se musel změnit zákon, a na to vám žádné odvolání nepomůže – není zde žádná výjimka, na základě které byste mohla podat odvolání.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , ,