OSVČ a rodičovský příspěvek v roce 2017

Dobrý den,

jsem dlouhodobě (tzn. roky) OSVČ, přítel je dlouhodobě zaměstnaný. Neplatila jsem dobrovolně nemocenské pojištění a jsem těhotná.

Otázka: Mohu si vybrat (rodím 2017) jakoukoliv variantu výběru rodičovské podpory (na mateřský nárok nemám, vím)?

Popř. jak to udělat, abych nebyla omezena na povinnou 4letou variantu rodičovské? Přes partnera (otce dítěte)?

A taky: je nutné, abychom byli manželé, pokud bychom chtěli využít toho, že má partner stálý zaměstnanecký poměr?

Děkuju předem za odpověď

Dotaz poslal/a: Kamila Š., 24.10.2016 17:56

Odpověď:

Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 12.11.2016 02:18 napsal/a:
 

Dobrý den,

Abyste si mohla zvolit variantu rodičovského příspěvku, musela byste si jako OSVČ platit dobrovolné nemocenské pojištění. Pokud jste si nemocenské pojištění neplatila, tak nemáte nárok na peněžitou pomoc v mateřství („mateřskou“), ale můžete mít nárok právě až na rodičovský příspěvek k datu narození dítěte.

Pokud jste si ale neplatila nemocenské pojištění, není u vás možné stanovit vyměřovací základ, vznikal by vám jen nárok na RP na 4 roky. Ale to by nemuselo ničemu vadit.

Mateřskou by teoreticky mohl dostávat otec dítěte, který je zaměstnaný. Ten o ni ale může žádat až po skončení 6 týdne po porodu, a současně by nesměl vykonávat stejné zaměstnání, na jehož základě by dostávat PPM.

Pokud je váš přítel (otec dítěte) zaměstnaný, tak by mělo být možné provést volbu rodičovského příspěvku na základě jeho příjmů (resp. na základě vyměřovacího základu určeného z jeho příjmů).

Zákon požaduje pouze to, aby alespoň u jednoho z rodičů dítěte bylo možné stanovit dostatečně vysoký vyměřovací základ. Viz konkrétně zákon o státní sociální podpoře, paragraf 30:

(2) Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku podle odstavců 3 a 4 je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění.            

(3) Rodič může volit výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7600 Kč až do částky 11500 Kč měsíčně, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození dítěte uvedený vyměřovací základ podle věty první, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho vyměřovacího základu, který je vyšší.

(4) Rodič může volit výši rodičovského příspěvku až do částky 7600 Kč měsíčně, jestliže              

a) lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce nepřevyšující 7600 Kč,

b) ke dni narození nejmladšího dítěte, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, nelze stanovit denní vyměřovací základ jen proto, že v průběhu pobírání rodičovského příspěvku poskytovaného z důvodu péče o dříve narozené dítě v rodině uplynula podpůrčí doba pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině vzniká bezprostředně po nároku na rodičovský příspěvek náležející na starší dítě;

odstavec 3 věta druhá platí i zde.           

(5) Nelze-li stanovit žádnému z rodičů v rodině k datu narození nejmladšího dítěte v rodině denní vyměřovací základ podle odstavců 3 a 4, náleží rodičovský příspěvek ve výši 7600 Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku nejmladšího dítěte a od desátého měsíce věku ve výši 3800 Kč měsíčně do 4 let věku dítěte.

To, jestli jsou rodiče dítěte manželé nebo ne, je zde irelevantní. Zákon jasně hovoří pouze o rodičích. Pokud tedy bude váš přítel v době porodu dítěte i nadále zaměstnaný, a pokud je jeho příjem dostatečně vysoký, pak je možné bez jakýchkoliv problémů provést volbu výše RP.

O rodičovský příspěvek pak můžete normálně požádat vy a váš přítel bude muset doložit (kromě osobních dokladů) ještě potvrzení o příjmech od svého zaměstnavatele. A to je celé.

Jako OSVČ byste také měla zvážit, zda budete tuto činnost vykonávat i během čerpání rodičovského příspěvku. Za ženu, která je zaměstnaná a čerpá rodičovskou dovolenou a rodičovský příspěvek, platí zdravotní pojištění stát.

Za OSVČ (kteří mají podnikání jako hlavní činnost), i když čerpají rodičovský příspěvek, stát zdravotní pojištění neplatí. Pokud byste podnikatelskou činnost nepozastavila, tak byste si i nadále musela platit sociální a zdravotní pojištění v plné výši, a to bez ohledu na to, jestli byste skutečně podnikala a měla nějaké příjmy.

Pokud plánujete být nějakou dobu doma s dítětem a nebýt aktivní v podnikání, tak se vám určitě vyplatí na tuto dobu činnost OSVČ pozastavit.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , ,