Zápočet ročního nedoplatku za energie do normativních nákladů – příspěvek na bydlení

Dobrý den,

mám dotaz ohledně příspěvku na bydlení.

Modelová situace: Družstevní byt, 2 osoby s celkovým příjmem 5970 Kč, měsíční srovnatelné náklady + energie a služby dohromady 5500 Kč, do limitu normativních nákladů 6429 Kč stanoveného MPSV tedy zbývá měsíčně „nevyužitých“ 929 Kč.

Pokud přijde roční faktura za energii a nedoplatek bude např. 4000 Kč, jak by to měl úřad práce podle Vás správně hodnotit?

1) jako měsíční náklad jen za ten měsíc, kdy byl nedoplatek uhrazen – pak by ale úřad uhradil ze 4000 Kč jen 929 Kč,

nebo

2) jako jeden z nákladů za celé rozhodné období 3 předcházejících měsíců, tak aby šlo celou částku 4000 Kč rozpočítat na tyto 3 měsíce, tedy uhrazeno úřadem by bylo alespoň 2787 Kč (3 x 929 Kč).

Varianta 2 mi přijde jako podstatně spravedlivější, neboť se prokazatelně nejedná o náklad za daný měsíc, ale celý předcházející rok (12 měsíců).

Podle mého názoru by nemělo mít na výši příspěvku na bydlení vliv, jestli občan nedoplatek uhradí v jedné splátce, nebo každý měsíc třetinu (což ale dodavatel energie stejně neumožňuje).

V příslušném zákoně to bohužel nijak blíže upraveno není a spíše to vypadá, že by to úřad hodnotil jako měsíční náklad, i když se o něj evidentně nejedná.

Jaký je Váš názor?

Děkuji.

Dotaz poslal/a: Pavel N., 13.04.2017 11:39

Odpověď:

Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 14.04.2017 12:44 napsal/a:
 

Dobrý den,

Nemáte pravdu v tom, že vámi popisovaný případ by nebyl příslušným zákonem ošetřen. Zákon přesně stanovuje to, co popisujete i vy v příkladu 2 (možná jste se tedy díval do nějaké starší verze zákona? Zrovna tento zákon se aktualizuje snad každý rok, někdy i vícekrát. Za 22 let je u něj 62 novelizací, což je průměr skoro 3 za rok).

Zákon o státní sociální podpoře, tedy zákon číslo 117/1995 Sb., v paragrafu 25 říká:

(2) Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje. Do nákladů na bydlení se započítávají náklady na bydlení

Tedy náklady na bydlení se pro výpočet výše dávky průměrují. Takže pokud běžně náklady na bydlení 5500 Kč a je vám vrácen přeplatek 4000 Kč, tak za to kalendářní čtvrtletí, kdy vám byl vrácen přeplatek, budou průměrné měsíční náklady spočítány jako ((3*5500) – 4000)/3 = 4166,67 Kč

To, že se má vrácený přeplatek, takto započítat do nákladů na bydlení, v tom kalendářním čtvrtletí kdy byl vyplacen, je pak popsáno ve stejném paragrafu:

(3) Pro zjištění nákladů na bydlení za kalendářní čtvrtletí se započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny, a to i za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují. Byla-li v období kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují, vrácena částka jako přeplatek na nákladech na bydlení, snižuje se částka nákladů na bydlení v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a to i v případě, že vrácená částka byla za dobu delší než toto kalendářní čtvrtletí.

Takže přímo zákon určuje, že se má postupovat tak, jak vy sám uvádíte ve svém druhém příkladu.

Obdobná situace by pak byla, pokud by vám naopak vznikl nedoplatek. I ten by se takto zprůměroval mezi 3 měsíce v kalendářním čtvrtletí, kdy byl zaplacen a náklady na bydlení by pak byly za tyto 3 měsíce vyšší.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , ,