Výpočet podpory v nezaměstnanosti při ukončení zaměstnání ve zkušební době

Dobrý den,

můj pracovní vztah se současným zaměstnavatelem skončí posledním pracovním dnem měsíce května výpovědí z mé strany.

Mám sjednané jiné zaměstnání a můj dotaz je následující: z čeho a v jaké procentní výši se vypočítá podpora v nezaměstnanosti, když se ukáže, že pro nového zaměstnavatele nejsem tím co očekával a po měsíční zkušební době mi neprodlouží smlouvu?

A jak dopadne výpočet, když mi dá výpověď ve zkušební době po dvou týdnech?

Dotaz poslal/a: Jaroslav F., 16.05.2018 08:15

Odpověď:

Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 18.05.2018 v 03:15 napsal/a:
 

Dobrý den,

Výpočet podpory v nezaměstnanosti se provádí vždy na základě posledního ukončeného zaměstnání. To jestli jste v zaměstnání pracoval týden, měsíc nebo rok, už nehraje až tak velkou roli. Konkrétněji viz zákon o zaměstnanosti, zákon číslo 4358/2004 Sb., paragraf 50:

§ 50

(1) Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů; pokud se u něho tyto pracovněprávní předpisy neuplatňovaly vzhledem k úpravě stanovené zvláštními právními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své poslední ukončené zaměstnání, zjistí se pro účely podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jeho průměrný měsíční čistý výdělek obdobně podle pracovněprávních předpisů.

Podpora v nezaměstnanosti se tedy počítá z průměrného čistého měsíčního výdělku. To, jak se má počítat průměrný čistý měsíční výdělek, určuje jiný zákon. Jedná se o Zákoník práce, zákon číslo 262/2006 Sb., především paragrafy 351 až 355. Zde se pak řeší především to, že pokud není možné pro výpočet průměrné mzdy použít předchozí kalendářní čtvrtletí, pokud jste v zaměstnání třeba méně než 21 dní, tak se pak případně vypočítává tzv. pravděpodobný výdělek, tedy kolik peněz byste si vydělal, pokud byste pracoval

§ 351

Má-li být v základních pracovněprávních vztazích uvedených v § 3 použit průměrný výdělek, musí se postupovat při jeho zjištění jen podle této hlavy.

§ 352

Průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.

§ 353

(1) Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.

(2) Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat.

(3) Dojde-li ke zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas (§ 114 odst. 2 a § 127 odst. 2) v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby podle odstavce 2 také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta.

Díl 2

Rozhodné období

§ 354

(1) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.

(2) Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.

(3) Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí.

(4) Při uplatnění konta pracovní doby (§ 86 a 87) je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období (§ 86 odst. 3).

Díl 3

Pravděpodobný výdělek

§ 355

(1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.

(2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , , ,