Druhá nemocenská, krátce po skončení první neschopenky

Dobrý den.

Chtěla bych se zeptat, pokud vyčerpám nemocenskou – celý rok v kuse, za jak dlouho můžu opět nastoupit na neschopenku?

Děkuji

Dotaz poslal/a: Petra A., 05.12.2020 19:12

Odpověď:

Bc. Jan Bárta
Bc. Jan Bárta 06.12.2020 18:32 napsal/a:
 

Dobrý den,

Maximální délka neschopenky (resp. doba, po kterou je nárok na nemocenské dávky), je 380 kalendářních dní. Ve výjimečných případech, je pak možné prodloužení o maximálně 350 dní.

Viz paragraf 26 a 27, zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb.:

§ 26 Podpůrčí doba u nemocenského

(1) Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak. V období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 podpůrčí doba začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 22. kalendářním dnem nařízené karantény.

§ 27

Po uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26 se nemocenské vyplácí na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí nemocenské, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti; takto lze postupovat i opakovaně, přičemž při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského nesmí být doba tohoto prodloužení delší než 3 měsíce. Nemocenské lze podle věty první vyplácet celkem nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26.

Pokud onemocníte, krátce po skončení předchozí pracovní neschopnosti, pak to není tak, že byste nemohla jít na neschopenku. Může ale nastat situace, kdy během pracovní neschopnosti, nebudete mít nárok na nemocenské dávky.

Do celkové doby, po kterou máte nárok na nemocenské dávky (380 dní), se vám ale započítává předchozí pracovní neschopnost.

Od aktuálního data, se posuzuje období posledních 380 dní. Pokud do tohoto období spadá i nějaká předchozí pracovní neschopnost, tak se započítá do celkové doby 380 dní.

Tj. pokud budete rok na neschopence, následně nastoupíte zpět do zaměstnání, kde budete 2 měsíce pracovat (pro zjednodušení řekněme, že budete pracovat 60 kalendářních dní), pak máte během druhé neschopenky nárok na nemocenské dávky po dobu 60 dní (resp. prvních 14 dní máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele a následně 46 dní na nemocenské dávky).

Předchozí neschopenka by se nezapočítala, jen pokud byste po skončení první neschopenky, pracovala alespoň 190 dní (cca 6 měsíců)

Viz paragraf 26, zákon o nemocenském pojištění:

(2) Vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby uvedené v odstavci 1 doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti; tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Předchozí období dočasné pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Věta první a druhá se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , ,