Výpočet nemocenské během zkušební doby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, 4. května 2020 jsem nastoupil do nového zaměstnání. A bohužel 27. Května 2020, jsem musel nastoupit na neschopenku. Z čeho se mi budou počítat peníze? Děkuji

Dotaz poslal/a: František, 12.06.2020 9:50

Odpověď:

Bc. Jan Bárta
Bc. Jan Bárta 13.06.2020 12:51 napsal/a:
 

Dobrý den,

Pokud onemocníte, tak za prvních 14 dní dostáváte náhradu mzdy od zaměstnavatele. Během těchto prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti dostáváte zaplaceny pouze skutečně neodpracované směny. Náhrada mzdy je ve výši 60% a spočítá se z průměrné hodinové mzdy.

Od 15 dne v pracovní neschopnosti máte nárok na nemocenské dávky. Ty dostáváte již za každý kalendářní den. Jsou ve výší 60% z redukovaného vyměřovacího základu (vypočítává se z celkové hrubé mzdy).

Pokud jste v zaměstnání teprve krátkou dobu a onemocníte ve zkušební době, tak to nijak neomezuje váš nárok na placenou neschopenku. Na nemocenskou máte nárok hned od začátku pracovního poměru.

U náhrady mzdy, kterou dostáváte za prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti, se obvykle vypočítává průměrná hodinová mzda za předchozí kalendářní čtvrtletí (popř. za celý předchozí kalendářní rok). Pokud ale v zaměstnání pracujete pouze krátkou dobu, pak se výpočet provede buď ze skutečně odpracované doby (pokud je to minimálně 21 odpracovaných dní) nebo se stanoví tzv. pravděpodobný výdělek.

Viz. Zákoník práce (zákon číslo 262/2006 Sb.), paragraf 355:

§ 355

(1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. 

(2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Pravděpodobný výdělek je hrubá mzda, které byste dosáhl, pokud byste pracoval. Vychází se zde z obvyklé výše jednotlivých částí mzdy (platu), nebo se přihlédne ke mzdě zaměstnanců, vykonávajících stejnou práci.

Podobně se stanovuje vyměřovací základ i u nemocenských dávek, pokud vám pracovní neschopnost vznikne v měsíci, kdy bylo zahájeno zaměstnání. Pak se také vychází z pravděpodobného příjmu, které byste v tomto měsíci mohl dosáhnout, pokud byste pracoval celý měsíc.

Viz. Zákon o nemocenském pojištění (Zákon číslo 187/2006 Sb.), paragraf 18, odstavec 5:

§ 18

(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.

Pro náhradu mzdy za prvních 14 dní se používá trochu jiný způsob výpočtu než pro nemocenské dávky od 15 dne. V obou případech se ale zjednodušeně řešené bude vycházet z vaší teoretické mzdy, kterou byste měl, pokud byste v novém zaměstnání pracoval až do konce měsíce května 2020.

Je také rozdíl v tom, že náhradu mzdy za prvních 14 dní máte za neodpracované směny, od 15 dne dočasné pracovní neschopnosti dostáváte nemocenské dávky, které jsou za každý kalendářní den. Ty jsou zpočátku 60%, od 31 dne dočasné pracovní neschopnosti je to 66% a od 61 dne by to bylo už 72%.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , , ,