Druhá nemocenská po dlouhodobé pracovní neschopnosti

Dobrý den,

rok jsem marodil, pak 7 měsíců pracoval a teď opět marodím.

Známý mi říkal, jelikož jsem nepracoval minimálně 1 rok vcelku, že nemám nárok na peníze z nemocenské – čili nedostanu nic.

Má pravdu?

děkuji

Dotaz poslal/a: Luboš Z., 23.04.2017 15:30

Odpověď:

Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 24.04.2017 12:59 napsal/a:
 

Dobrý den,

Váš známý nemá tak úplně pravdu. Je sice pravda, že u nemocenských dávek hraje roli délka, po kterou jste pracoval, ale je to trochu jinak než píšete ve svém dotazu. Pokusím se to vysvětlit.

V případě pracovní neschopnosti dostáváte prvních 14 dní (resp. za 4 – 14 den) náhradu mzdy od zaměstnavatele. Od 15 dne pracovní neschopnosti vám pak případně vzniká nárok na nemocenské dávky. Tyto nemocenské dávky jsou pak vypláceny po dobu, která se nazývá „podpůrčí doba“, a je v maximální délce 380 dní. Pak nárok na výplatu nemocenských dávek obvykle končí. Pouze v určitých případech může být vyplácení nemocenských dávek prodlouženo a to až o dalších 350 dní.

Pokud jste v dlouhodobé pracovní neschopnosti, uzdravíte se, nějakou dobu pracujete a opět onemocníte, pak záleží na tom, jak dlouho jste pracoval mezi ukončením první neschopenky a zahájením té druhé.

Prakticky je to tak, že pokud po skončení první neschopenky pracujete méně než 190 dní (resp. jedná se o kalendářní dny v zaměstnání, v době od skončení poslední PN do zahájení následující PN, termín „pracoval“ může být lehce zavádějící), pak se vám započítává i předchozí pracovní neschopnost.

Teoretický příklad: v první pracovní neschopnosti budete čerpat nemocenské dávky po dobu 380 dní. Pak nastoupíte do zaměstnání a po jednom měsíci opět onemocníte. V tomto případě byste pak již neměl nárok na nemocenské dávky po dobu 380 dní, ale pouze po dobu 30 dnů. To proto, že v období 380 dní před zahájením druhé pracovní neschopnosti máte vyčerpáno 350 dní podpůrčí doby pro nemocenské dávky.

Pokud byste ale v zaměstnání měl více než 190 dní, pak již zase můžete dostávat nemocenské dávky po celou dobu 380 dní. Viz ustanovení paragrafu 26, Zákon o nemocenském pojištění (Zákon číslo 187/2006 Sb.):

(1) Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak. V období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 podpůrčí doba začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 22. kalendářním dnem nařízené karantény.

(2) Vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby uvedené v odstavci 1 doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti; tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Předchozí období dočasné pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Věta první a druhá se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.

Pokud jste tedy pracoval 7 měsíců, pak by to mělo být cca 210 dní, tedy měl byste mít nárok na nemocenské dávky v plném rozsahu podpůrčí doby.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , ,